Příběh první, slámový...
Ivo Kratochvíl žije v Rovečné u Bystřice nad Pernštejnem. Pracoval v lese jako dřevorubec a hajný, jednadvacet let působil jako plemenářský zootechnik. S manželkou si založili rodinnou firmu na ruční výrobu slaměných ozdob. Rád běhá, jezdí na běžkách a na kole. Chová slepice a králíky. Má tři syny a osm vnoučat.
Žitná sláma jako základ
„Manželku jsem potkal v zoologické zahradě, ona pracovala u jelenů a já u šelem. Pak jsme odešli do malebné vísky Rovečná, která leží na úpatí přírodního parku Svratecká hornatina. A právě tam začala žena poprvé plést ozdoby z obilí. Její zvonky a šišky tenkrát zkrášlovaly místní kostelík. Po pětileté pauze se k pletení vrátila a já se k ní přidal,“ vzpomíná Ivo.
„Ozdoby pleteme z žitné slámy, kterou je potřeba napřed nastříhat, odstranit klasy, vystříhat kolínka, stáhnout listy a všechno roztřídit podle délky a tloušťky. Pak se sláma bělí v eko přípravku, propírá se a suší.
Usušenou slámu před pletením namočíme, aby se nelámala, a můžeme začít tvořit. Stébla do posledního kolínka používáme na pletení ozdob a dolní silnější na řetězy a hvězdy,“ ukazuje nám „slámař“, který se svou paní plete každý den.
Plážové pletení v Chorvatsku
„Pletli jsme dokonce i na dovolené v Chorvatsku. Sotva jsme vylezli z moře, posadili jsme se na kámen a už to jelo. Krátkou pauzu si dáme vždy přes vánoční svátky, ale na Štěpána už zase začínáme,“ vysvětluje Ivo.
„Pustíme si k tomu nějakou hudbu nebo film. Zatímco já jsem specialista na ploché ozdoby, jako jsou srdíčka, kroužky, jetelíčky, spirály nebo vějíře, manželka vytváří andělíčky, postavičky a zvonky. A když nám práce nejde od ruky, pustíme si Rybovu Českou mši vánoční a hned se plete líp.“
Příběh druhý, textilní...
Jana Kohoutová vystudovala průmyslovou školu oděvní, profesí je módní návrhářka. Pracuje v domě dětí a mládeže a zájemce ve věku 9 až 15 let učí ručním pracím. Kromě toho pořádá umělecké kurzy pro děti. K jejím velkým koníčkům patří keramika, pletení, batikování, tkaní gobelínů a malování. Miluje přírodu. Se svým synem žije kousek za Prahou.
Jana Kohoutová se pustila do výroby adventních věnců z vlašských ořechů a k tomu šije z látek půvabné vánoční ozdoby.
„Vánoce v době dětství, to je pro mě především zasněžený pražský Petřín a Kinského sady, protože jsme bydleli hned vedle. Měli jsme partu a scházeli jsme se v naší ulici na náměstíčku, které bylo plné sněhuláků a iglú. A do sadů jsme chodili sáňkovat. Ve vzpomínkách vidím svou babičku, jak celé rodině pletla krásné vlněné čepice a svetry. Také já jsem odjakživa tíhla k ručním pracím,“ vzpomíná Jana, která jako dítě dělala řetězy na stromeček nebo malé lepené krabičky na dárky.
„Sama jsem teď máma a vyrábím pro kamarády a známé adventní věnce, šiju z látky různé ozdoby jako třeba skřítky, srdíčka či zvonečky a technikou decoupage (ubrousková technika, pozn. red.) vyrábím dřevěné krabičky na kapesníčky, ozdobné misky, stojánky na ubrousky, zdobená dřevěná kuchyňská prkénka nebo svícny,“ ukazuje svou sbírku umělkyně a pouští se do šití vánočního skřítka. Vyrábí ho ze zbytků látky, kterých má doma jako krejčová a módní návrhářka spoustu.
Textilní ozdoby se také dají šít celý rok, podobně jako to mají Kratochvílovi s výrobou slaměných ozdob. Tak pokud máte doma zbytky látek a potřebujte nechat odpočinout hlavu a zaměstnat ruce, můžete využít návod od Jany. Třeba váš šití chytne a příští rok bude váš stromeček plný ručně našitých látkových ozdob.
Textilních ozdob si za rok našijete na celý stromek
|
