Když stavíte u domu nebo chaty terasu, můžete si vybrat ze dvou možností. Buď použijete tvrdé exotické dřevo (například Bangkirai, Merbau, Massaranduba), které výborně odolává povětrnostním podmínkám a má delší životnost, nebo měkké dřevo, například borovici nebo modřín, které však budete muset pravidelně natírat a obnovovat, ale které je zároveň levnější. Uvažovat o stavbě terasy z nejlevnějšího smrku je holý nerozum, protože to není nejideálnější dřevina pro tyto účely.
„Je ovšem pravdou, že i to nejkvalitnější dřevo se musí jednou za čas ošetřit, protože časem vlivem UV záření šedne a zároveň tím prodloužíme jeho životnost. U dřeva impregnovaného napouštědly na bázi kyseliny borité a různých chloridů se údržba nedoporučuje, protože nátěrové hmoty dostatečně nepřilnou k povrchu. A u měkkých dřevin se doporučuje napouštět dvakrát ročně. Ostatně to platí u každého dřeva, ať už je to tvrdé exotické, tak i měkké. Je to ročně hodinka práce, ale místo aby se terasa rozpadla třeba už po několika letech, vydrží i patnáct,“ říká Radek Kříž ze sítě prodejen Dům barev.
Na napouštění teras se používají speciální olejové nátěry, které se vsáknou do povrchu dřeva a uzavřou póry. Neošetřené dřevo totiž mívá vlivem UV záření a povětrnostních vlivů tendenci otevírat póry, takže je ve výsledku daleko zranitelnější. Navíc trpí i mechanickým namáháním: chodí se po něm a podrážky bot ho rozdírají kamínky nebo pískem. Působí na něj voda, kroupy nebo sníh.
Když ovšem prší na ošetřené dřevo, nevsakuje se do něj voda a terasa pak nezvětrává. „Schválně si udělejte takovou zkoušku. Když na terasu vylijete sklenici vody, uvidí se, zda vytvoří jednotlivé kapky, nebo se rozlije a vsákne. To je znamení, že povrch už potřebuje ošetřit,“ radí.
U pravidelně ošetřovaných teras se postupuje v jediném kroku, kdy se použije jen obnovovací olejový nátěr. U hodně zanedbaných povrchů se napřed použije takzvaný čistič. Ten se vetře do dřeva, nechá se čtvrthodinku působit a pak se spláchne. Tento čistič by měl odstranit nečistoty a obnovit přirozenou barvu a strukturu dřeva. V extrémních případech není špatné prkna napřed i obrousit.
Když podlaha zcela proschne, může se začít natírat olejovým přípravkem. Je vhodné nepoužívat žádné válečky, ale pouze štětec. Spíše lazurovací z umělých vláken. Tím se zajistí, že se barva důkladně vetře do pórů a zvýrazní tak strukturu a kresbu dřeva. Olej je velmi řídký, takže není třeba se bát, že by vám z tohoto procesu s nadsázkou upadla ruka, jde to velmi snadno.
„Hodně lidí zanedbává poslední krok. Zhruba po hodině je potřeba vzít suchý hadr a z terasy setřít zbytky nevsáklého oleje. Když to neuděláte, vzniknou vám na povrchu mapy podle toho, jak hodně se olej vsákl. Kde je nátěru více, zůstane zbytek na povrchu a stále trochu lepí. A když na takové místo napadá prach, nevypadá to hezky,“ upozorňuje odborník.
Přestože jsou olejové pochozí barvy určeny primárně na terasy, stejně tak můžete natřít i ostatní prvky v exteriéru. Samozřejmě jen pokud jsou z přírodního dřeva neošetřeného předchozím nátěrem, například krycí barvou nebo silnovrstvou lazurou, aby se přípravek mohl vsakovat.
Natírat by se nemělo v extrémních podmínkách. Teplota by neměla klesnout pod deset stupňů Celsia a naopak není vhodné natírat v horku nebo na přímém slunci. Vlhkost by neměla být vyšší než 80 %. Vyplatí se sledovat předpověď, ideální je, když se do druhého dne nečeká déšť.
