Mám jednu kompetenci, v níž vynikám nad manželkou, a to dojídání potravin, o které už nikdo nestojí, případně jim má každou chvíli projít doba trvanlivosti. Nejradši bych byl, kdyby moje dojídání bylo zařazeno na seznam domácích prací. Pak by moje zásluhy na chodu domácnosti byly značné.
| foto: Seifertová Lucie
Svět to neviděl, pes to nežral. Kruté omyly stolování slouží jako prevence
Mám jednu kompetenci, v níž vynikám nad manželkou, a to dojídání potravin, o které už nikdo nestojí, případně jim má každou chvíli projít doba trvanlivosti. Nejradši bych byl, kdyby moje dojídání bylo zařazeno na seznam domácích prací. Pak by moje zásluhy na chodu domácnosti byly značné.
Samozřejmě vzhledem k vervě, s níž se ujímám zmíněné činnosti, tedy dojídání, stávají se i přehmaty. A to tehdy, když se v ledničce přehmátnu a vytáhnu něco, z čeho manželka teprve chtěla něco vytvořit, případně to mohlo počkat ještě dlouhou dobu. Pokud něco omylně sním nebo vypiju, manželka mi to pak dá sežrat a pěkně si to u ní vypiju. V horším případě to, co jsem snědl či vypil, ani nebylo určené k přímé konzumaci a pouze se to tak tvářilo.
Tím se dostávám k příhodě, kdy jsem manželce omylem vypil výluh z řepíku, jímž si vyplachovala bolavý zub. Mohl jsem se vymlouvat, že jsem poznal, že je to něco na zub, jak se říká, a tím bych to z definice použil správně, ať už by to bylo skutečně nebo obrazně na zub; byl bych kryt v obou případech. Jenže s manželkou, kterou bolí zub a vy jí znehodnotíte prostředek na tišení bolesti, se nežertuje, to asi uznáte.
Já si jen představil, že jí tu pleťovou masku snědl přímo z obličeje. Ale teď mi bylo řečeno, že šlo o nějaký kelímek, který se tvářil jako nádoba něčeho jedlého.
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
