V Basileji chytal Ligu mistrů, se Sevillou triumfoval v Evropské lize, dva roky působil v největším řeckém klubu Olympiakosu Pireus, Huddersfieldu pomáhal se záchranou v druhé anglické lize.
Loni v létě vyrazil za dobrodružstvím do Spojených států, ale tam se to všechno zvrtlo. I když všechno...
Chápete, co se stalo?
Konec angažmá chápu, ale to, co bylo mezitím, jsem nepochopil nikdy.
Proč vás nepostavili do jediného utkání?
Nesedlo si to, nenašel jsem společnou řeč s trenérem brankářů, který mě vlastně ani nechtěl. Přišel jsem v nešťastném období. Než se vyřídily všechny dokumenty, tak trenér, který si mě tam vzal, musel z klubu předčasně odejít. A ten druhý o mě prostě nestál.
Ptal jste se ho, co mu vadí?
Jednou jsem to zkusil a ten rozhovor nedopadl moc dobře.
Cesta za Messim? Výzva. Bylo snadné říct nabídce z Arábie ne, říká Vaclík |
Jak to?
Řekl mi, že se mu na mně nelíbí skoro nic.
Hodně kruté. Zhořkly vám Spojené státy?
Právě že vůbec. Rodina byla spokojená, nadšená. Já jsem si to tam s ní taky užil.
Netrpěl jste, když jste nemohl chytat zápasy?
Fotbalově se to nepovedlo, to je jasné. Přiletěl jsem v září a začátkem listopadu byl konec sezony, takže fotbal jsem dělal asi osm týdnů. Mezitím jsme zařizovali bydlení, školu pro dceru. Hodně rychle to uteklo.
Jaký jste měl režim?
Normálně jsem s týmem trénoval. V kabině byla dobrá parta, kluci chtěli makat. Vzali mě, věděli, v jaké jsem situaci a soucítili se mnou. Nebyl jsem odstrčený.
Co jste dělal, když se hrálo?
O víkendech jsem měl volno. Jednou jsme byli v New Yorku, jindy v Orlandu. Chodili jsme na hokej nebo na na americký fotbal. Život v Americe se nám líbil. I proto jsme tam po sezoně ještě zůstali a domů se vrátili až v prosinci. Vraceli jsme se už jen zabalit věci. Když nepočítám fotbal, bylo to v pohodě.
Smlouvu jste měl ještě na celý rok 2024 s opcí na další sezonu. Jak došlo k ukončení?
Přišel s tím klub. Rozumně jsme se domluvili, něco mi doplatili a ukončili jsme to. Směřovalo to k tomu.
Nechtěl jste zůstat a ještě zabojovat, když jste tam měl smlouvu?
Nemělo by smysl, abych zůstával. Trenér, který rozhodoval o tom, jestli půjdu do brány já, nebo kolega, mě nechtěl. Jen bych čtyřikrát týdně trénoval a nechytal. A být někde, kde vás nechtějí, není úplně příjemné.
Mohl jste si dál užívat život v Americe.
Pořád mám ambice, chci chytat v dobrém klubu. Cítím se dobře, žádné zdravotní problémy. Fotbal mě pořád baví. Rád bych v lednu někde začal přípravu, i když vím, že zima přestupům moc nenahrává. Snad se něco najde.
Že by po deseti letech návrat do české ligy? Nebo spíš chcete zůstat v zahraničí?
Zastupuje mě anglická agentura, naposledy jsem chytal druhou ligu v Anglii, tak uvidíme. Teprve se vyřešila moje smlouva v Americe, takže kluby až teď budou vědět, že jsem volný. Půjdu tam, kde mě budou chtít.
Jste připravený?
Celý prosinec jsem trénoval individuálně s trenérem brankářů Peterem Bartalským a chodil do fitka k Lukáši Pokornému, bývalému fotbalistovi Liberce či Slavie. Rozhodně jsem nezahálel.
