„Dlouho jsem nevnímal jako realitu, že Pelé zemřel. Podobné to bylo s mým otcem před sedmi lety. Nebyl čas na paniku a hysterii. Ale pak jsem tatínka viděl v otevřené rakvi, zatočila se mi hlava a podlomila kolena. Totéž s Pelém. Snažili se ho nabalzamovat, napudrovat, ale ten pohled mě stejně zdrtil. Dal bych všechno za to, abych ho neviděl. Tolik bych si přál zachovat si ho v paměti jako silného chlapa.“
Byl jsem kluk beze jména, pak jsem mohl třicet let potkávat šejky, prezidenty, hollywoodské hvězdy. Létal jsem s Pelém helikoptérou i privátními tryskáči.
