Když Slavia v neděli prohrála v Liberci, nemluvilo se ani tak o tom, že dosavadní lídr tabulky a obhájce titulu ztrácí na vedoucí Plzeň tři body, ale řešil se především stav hřiště. Jak trenér i hráči poražených, tak jejich fanoušci.
Trpišovský: Terény v Česku? Nic podobného po Evropě nevidím. Tohle nebyl fotbal |
Přitom podle poslední kontroly loni v říjnu měl Liberec společně s Olomoucí nejlepší hodnocení trávníku.
„Loni v létě tam dělali poměrně velkou rekonstrukci. V říjnu jsme tam byli na kontrole, když hřiště mělo za sebou zátěž a měřitelné parametry byly takřka dokonalé,“ říká svazový groundsman Michal Koťan
Ale viděl jste, jak vypadá nyní?
Viděl, těžko se mi posuzuje, co se tam stalo. Mohlo to způsobit spousta faktorů.
Jistě myslíte především počasí, ne?
Travní choroby, vysoká vzdušná vlhkost, špatná cirkulace vzduchu, přízemní mrazíky, vydatné srážky... Hřiště sleduju z profesionálního hlediska dlouhodobě, je to moje práce. Situace někde nebyla dobrá už loni. Před dvěma třemi lety se rozhodlo, že se bude hrát v zimě, ale hřiště na to nejsou připravená. Jejich konstrukční vlastnosti a technologické vybavení nejsou pro fotbal v zimě vhodné.
Michal Koťan, groundsmanStará se o trávníky na sportovištích v majetku města Hradec Králové a je také předsedou Komise pro trávníky a hrací plochy FAČR. Komise hodnotí hrací plochy trávníky podle následujících kritérií Každé kritérium je bodované od jedné do pěti, přičemž pět je nejlepší výsledek. Propustnost vody znamená, jak rychle voda odteče. Floristické složení zase určuje odrůdu trávníku. „Škodí nám Lipnice roční, to je plevelná tráva, světle zelená, nedrží, nízko zakořeňuje,“ říká Koťan. Naopak například na Slavii zakořenila tráva 17 cm pod povrchem, což je rarita. Průměr zakořenění je přibližně 10 až12 centimetrů. Na základě bodového ohodnocení kvalitativních ukazatelů jsou hřiště rozdělena do kategorií A až D. Kategorie D je pro ligu nezpůsobilé hřiště, céčko je s výhrady a problémy se musí odstranit. Při posledním hodnocení v polovině října 2021 byly v kategorii B jen Jablonec, Zlín a Slovácko, ostatní hřiště měly A. Hřiště podle bodů Liberec 29 |
Takže by se na nich liga hrát neměla?
Obecně se dá říct, že od dubna do října jsou hřiště všude v pohodě. Ale v zimě s tím trávníkáři někde už nic moc dělat nemohou, mají smůlu na počasí, zima je dlouhá, hřiště mají vysokou zátěž a tráva neroste. A k tomu nemají k dispozici technologie, které by trávníkům pomohly, jako kdyby bylo vegetační období. Ale taky chci říct, že stav hrací plochy před zápasem posuzuje rozhodčí. A když ji uzná...
Proč nemají kluby k dispozici technologie?
My je doporučujeme, ale pak záleží na majiteli klubu, na majiteli stadionu, jak se k tomu postaví. Pořízení a následné používání není levná záležitost. Někdo dává peníze do hráčů, někdo do zázemí, ale tak je to všude ve světě. U nás je v tom nejdál asi Slavia, má například osvětlovací rampy a na kvalitě trávníku je to vidět. Aby trávník po zátěži regeneroval, tak jen topení nestačí. Vždyť liga končí těsně před Vánoci, koncem ledna kluby na hlavním hřišti hrají přípravu a v úvodu února začala liga. K tomu některá hřiště dostávají zabrat, hraje se na nich dvakrát týdně, někde i trénuje.
Mluvil jste o konstrukčních vlastnostech hřišť. Takže problémy začínají už při výstavbě stadionů?
Leckde ano. Zakázku logicky získá vždy stavební firma, a to s nejnižší cenovou nabídkou. Pak se stejně dál šetří, škrtá a to několikrát dokola a trávník je na řadě až poslední… Všude ve světě bývá zvykem, že trávník jako hlavní hrací plocha, na kterou se pak všichni v televizi dívají a fotbalisté hrají, je nejdůležitějším pracovním nástrojem. V Česku to tak vždycky není. Konstrukce trávníku je povětšinou z toho, kolik financí na stavbě zbude. Aktuálně se staví nové stadiony v Hradci Králové a Pardubicích, jsem moc zvědav, jestli se už investoři poučili. Každopádně oběma klubům držím palce a doufám, že to dopadne dobře.
Můžete vy udělat něco jinak, aby se i během února a března dalo v Česku fotbal hrát a dívat se na něj?
Ne všechna hřiště jsou úplně v pořádku, to víme. Hodnotíme koncem jara a v průběhu podzimu, kdy hřiště mají za sebou zátěž. Naposled jsme to dělali v polovině října. Děláme školení, trávníkáři všechno znají a vědí, co mají dělat. Jenže taky záleží, jaký mají rozpočet. Dělají maximum. Problém je počasí a nedostatek moderních technologií. V zimě pak stačí drobnost a je z toho malér.
Jak z toho ven? Může být komise přísnější a některá hřiště do ligy nepustit?
My problémy najdeme, pojmenujeme a doporučíme jejich odstranění. Třeba Jablonec měl první vyhřívané hřiště v lize, ale technologie a konstrukce jednotlivých částí je už stará, prostě hřiště dosloužilo. Doporučujeme celkovou rekonstrukci. Ve vegetačním období tam jsou schopni připravit kvalitní trávník, ale když přijde zima...
Jablonec a Zlín mají nejnižší hodnocení, protože tam jsou hřiště nejstarší. Kterým hřištím naopak zima tolik nevadí?
Plzeň a Olomouc mají trávník na principu Fibresandu, což má lepší stabilitu. Samozřejmě řešením pro českou ligu by byl hybridní trávník.
Proč ho kluby nemají?
Je drahý. Kompletní rekonstrukce hřiště i s vytápěním může vyjít na 20 milionů korun, hybridní trávník 30 až 40 milionů korun. Dnes jsou ještě další supermoderní systémy, ty pak vyjdou na stovky milionů. Takové hřiště má například Tottenham, nově se buduje také na Realu Madrid, také ho mají stadiony pro mistrovství světa v Rusku. Tam to dělali Američani a Angličani, ti nejlepší na světě. A zaplatil to stát.
Nebyl by pro kluby ze severu řešením kvalitní umělý trávník?
Umělka k fotbalu patří, to je jasné. Ty nejmodernější se ze sedmdesáti procent blíží přírodní trávě, ale pořád je to umělá tráva. Hráči ji nemají rádi. A pak hrát na umělce v červenci je mimo. Cesta je hybridní trávník.
Jaký je rozdíl mezi hybridem a přírodní trávou? Není to spíš jen vylepšená umělka?
Ne, je to kombinace obojího, ale má to blízko k přírodní trávě. Všívaná umělá vlákna jsou pomocná, zajišťují stabilitu, hustotu a kompaktnost hrací plochy. V porostu však výrazně převažuje přírodní trávník. Na San Siru v Miláně jsem viděl, jak hybrid spravují. Jinak o ten trávník pečují standardně, stříhají ho, hnojí, prostě jako přírodní trávu. Za sebe říkám, jestli chceme hrát v Česku fotbal v zimě na kvalitních trávnících, tak doporučuju klubům investice do těch hybridních se zapojením moderních technologií.
