Zatímco jeho spoluhráči si vzali po prvoligové záchraně volno a odpočívali u moře, on doháněl resty ve škole, kde bude za rok maturovat.
Ve fotbalové zkoušce Tom Slončík uspěl. Osmnáctiletý ofenzivní záložník s přehledem zvládl jarní křest v nejvyšší české soutěži, Zlínu pomohl k udržení dvěma góly a dvěma asistencemi ve 14 startech.
„Byl to úspěšný půlrok. Zachránili jsme se a pro mě byl plný nových zkušeností. Dostal jsem poprvé šanci. Doufal jsem v to. Pracoval jsem na tom a věřil, že přijde,“ líčí Tom Slončík, který jde ve stopách svého otce Petra a strýce Radka, bývalých prvoligových hráčů.
Na mužský fotbal jste se rychle adaptoval. V čem byla největší změna?
Dospělý a dorostenecký fotbal je diametrálně odlišný. Úplně jiné je nastavení. Jste pod tlakem. Když to řeknu blbě, v devatenáctce hrajete o nic. My jsme hráli o život. Co více si můžu přát v mém věku, než absolvovat takové zápasy. Neuvěřitelně mě to posouvalo a zocelovalo.
Zdálo se, že přehnanou nervozitou jste moc netrpěl.
Na každý zápas jsem se důkladně připravoval. Hlavně po mentální a psychické stránce. Možná proto jsem tak vypadal.
Průvan ve Zlíně. Končí opory. Trenér Vrba zůstává bez útočníků |
Jak jste zvládal vyšší tempo fyzicky? Trenér Vrba vás v druhé půlce stahoval.
Zápasy jsou mnohem náročnější než v dorostu. V některých jsem se cítil dobře až do konce. Odehrál jsem i 90 minut. Střídání nebylo vždy jen kvůli fyzičce.
A co mediální zájem? Trenér ho často odrážel. V jednu dobu jste měl zakázané rozhovory.
Slyšel jsem, že povídal, ať mi dají novináři pokoj. (úsměv) Ale nebral jsem to tak. Ani jsem to tak nevnímal. Občas jsem něco zahlédl. Byl jsem rád, když mě pochválili. Ale nevěnoval jsem tomu velkou pozornost.
Poslední zápas v baráži jste nehrál. Trenér vsadil na defenzivní sestavu. Neštvalo vás to?
Nejraději bych hrál pořád. Ale objektivně musím říct, že to byl správný krok. Vyšlo to. Kdybych byl trenér, možná se také nepostavím.
Co vám říkal taťka? Je vaším největším fanouškem i kritikem?
Bavili jsme se po každém zápase. Jaký je vývoj, jak mám k tomu přistupovat. Radí mi.
Další Slončík v lize. Dal dva góly a zamával rodičům, kteří ho sledovali z bytu |
Hledal jste ho na balkoně domu, odkud se dívá na domácí zápasy?
Když jsme šli poděkovat našim fanouškům, rodičům jsem také zamával. Nejvíce po druhém góle Bohemians (4:1), který jsem dal zrovna pod naším balkonem.
Odtamtud jste dříve sledoval zlínská utkání také?
Jasně. Občas jsem chodil s kluky na tribunu. Když jsem měl čas, díval jsem se i na tréninky.
Co váš strýc Radek? Jste v kontaktu?
Pravidelně se nebavíme. Potkali jsme se, když tady hrál Baník. Prohodili jsme pár slov.
Prý vás chce právě Ostrava?
Něco jsem slyšel, ale je zbytečné nad tím přemýšlet, když to není nic konkrétního. Pro mě je důležité, abych dobře zvládl přípravu, nezranil se a odehrál co nejvíce zápasů v lize. Maximálně se soustředím na příští sezonu. Abychom byli co nejúspěšnější, abych v klidu odmaturoval. Pak se uvidí. Ani s agentem jsme se o ničem nebavili.
Tento týden startuje mistrovství Evropy do 21 let. Nemyslel jste na něj po podařeném jaru v koutku duše?
Věděl jsem, že se hraje, ale ani mě to nenapadlo. Teprve loni jsem se dostal do první mládežnické reprezentační kategorie. Věřím, že časem se do jedenadvacítky probojuji, když budu na sobě pracovat a odvádět dobré výkony.
Sledujete bráchu Šimona, který kope ve Slavii?
Mluvíme spolu často. Posunuli ho do kategorie U17. Myslím, že je spokojený. Příští rok by měl hrát dorosteneckou ligu. Doufám, že mu to půjde.
Jak jste strávil krátkou dvoutýdenní přestávku? Odpočinul jste si?
Na dovolené jsem nebyl. Chodil jsem na praxe, do školy dopisovat písemky. Doháněl jsem resty.
V prosinci vám bude teprve devatenáct a už byste měl táhnout tým. Co to s vámi dělá?
Neřekl bych, že by to na mně mělo stát. Je tady spoustu zkušených hráčů. Doufám, že týmu budu nápomocný a sezona bude úspěšná.
