"Hýbat jsem se mohl začít až posledních čtrnáct dní před koncem ligy. Udělal jsem si takovou čtvrtletní dovolenou," pronesl Hunal.
Jak se cítíte po zranění?
Ještě jsem neabsolvoval žádnou zátěž, i když jsem si přes dovolenou nějaké fotbaly zahrál. Uvidíme první týden, co ta noha udělá.
Zůstanete v Teplicích?
V pondělí jsem se seznámil s obsahem smlouvy. Rád bych si ji v klidu přečetl, a když tam bude všechno, na čem jsme se dohodli, tak to tady zřejmě podepíšu.
Obáváte se něčeho?
Ve smlouvě by mělo být to, na čem jsme domluvení. Ale už jsem zažil i takové věci, že se tak nestalo. Takže počkám, až si to radši pořádně prostuduju.
Příprava už začala, není na podpis smlouvy trochu pozdě?
Pozdě to není, na přestupy jsou ještě dva měsíce.
Vyčkáváte na nějakou lukrativní nabídku ze zahraničí?
Nevyčkávám, už se mě na to někdo ptal. Nějaké možnosti tam byly, ale pro mě je zásadní rodina. Abych se někam hrnul, kde to nebudu dostávat tak, jak mám, tak to pro mě není vůbec zajímavé.
Do kdy chcete mít jasno?
Mám tady platnou smlouvu do třicátého června. Nemusí se to podepsat hned dnes, pár dní je ještě čas.
Mluvil jste o prodloužení smlouvy s brankářem Poštulkou, který stejně jako vy s podpisem váhá?
S Poštulkou jsme byli o dovolené v kontaktu, ale každý si jedeme za svojí smlouvu. Akorát jsme se bavili, co se stalo, jak je na tom, jak já, ale abychom se informovali o podrobnostech, to vůbec.
Je pro vás důležité, aby zůstali starší hráči jako on či Karel Rada?
Samozřejmě, když se podíváte na to celé naše mužstvo, tak jsou tu vesměs mladí kluci. Kdybychom tady zůstali já s Karlem a Verbou, a byli tady tři starý proti patnácti osmnácti mladým klukům, tak si myslím, že by to nebylo moc dobré. Protože bavit se ve třech není ideální. Ne že bychom se s mladými nebavili, ale přece jen máme k sobě blíž než k osmnáctiletým klukům.
Jak se mladí kočírují?
Dneska už je to úplně jiné, než to bývalo. Když to řeknu sprostě, tak je ta mládež docela oražená.
To se o vaší generaci říkalo také...
Jo, ale dneska už je všechno jiné. Dřív to bylo tvrdší, my jsme přišli čtyři mladí do kádru a hrál jeden a když se zadařilo, tak dva. Dnes dostávají ti kluci brzy šanci a většinou ji využijí. Pro mě byla škola, když jsem mladý vstoupil na Slavii mezi ty borce. Taky jsem si myslel, že si všichni sednou na zadek, ale ono to tak nebylo.
