Limberský, sám už táta malé Natálky, ví, že jsou v životě důležitější věci než je fotbal. A v dnešním zápase plzeňského lídra ligy s Teplicemi si přeje výhru i kvůli "Žitovi". "Už v Boleslavi jsme hráli pro něj a nepovedlo se. Snad mu to vynahradíme s Teplicemi."
Davide, minulý týden byl pro vás černý. Nejdřív smrt kamaráda, pak první letošní prohra Viktorky v Mladé Boleslavi. Je to tak?
Je. Teď v pondělí byl pohřeb a asi to byl můj úplně nejhorší den v životě. Nic horšího jsem asi nezažil. V Boleslavi jsme s klukama chtěli uspět a já osobně určitě i kvůli Petrovi. Že se to nepovedlo, mě strašně mrzí. Když ale budu mluvit o fotbalu, důležitý bude výsledek na konci ligy. Jednou jsme klopýtnout museli a stalo se to v Boleslavi. Nedělal bych z toho žádnou tragédii. Teď nás čekají Teplice, když je zvládnem, budeme na tom zase hodně dobře. A věřím tomu, že je zvládnem.
Vy jste měl z kabiny Viktorie k Petru Žitníkovi nejblíž. Jak dobře jste se znali?
Znali jsme se dobře. I jsme spolu občas zašli na pivo, pokecat a tak. Zasáhlo mě to opravdu hodně. Ten den, kdy se ta informace objevila (pondělí 18. října, pozn. aut.) jsem spal a když jsem se probudil, měl jsem na mobilu asi deset nepřijatých hovorů. Hned jsem se vylekal, co se děje a bohužel se potvrdilo mé tušení, že to bude něco zlého. Celý den jsem probrečel a v pondělí na pohřbu to bylo něco strašidelného. Hrozně mi bylo líto celé rodiny, jak trpí, hrozně mě to mrzí. My teď nemůžeme dělat nic jiného, než v celé sezoně a dál bojovat i za něj.
V takových chvílích si člověk asi uvědomí, že jsou podstatnější věci než fotbal...
To je jasné. Hned jsem si říkal, že občas máme problémy s maličkostmi a když přijde taková rána, uvědomíme si, že jsou to fakt jenom drobnosti. Zdraví je vůbec nejdůležitější věc.
"Žito" měl dva kluby svého srdce. Rapid Plzeň v krajském přeboru, za který hrál, a pak právě Viktorku, jíž fandil. Rapid minulý týden vyhrál jakoby symbolicky v Přešticích gólem z 90. minuty. Povede se výhra i Viktorce v pátek s Teplicemi?
O tom, že kluci z Rapidu vyhráli v Přešticích vím a jsem i kvůli Petrovi rád. My jsme to trošku pokazili, ale teď máme reparát. Věřím, že s Tepicemi předvedeme pěkný fotbal. "Žito" bude fandit seshora a doufám, že ten zápas zvládneme a uděláme mu radost.
Už v Boleslavi jste nastupovali s černými páskami. Chystáte něco podobného i v domácím utkání?
Vím o tom, že fanoušci chystají pochod z nádraží na stadion do Štruncových sadů a vymýšlí i nějaké choreo. My budeme mít buď pásky nebo bude minuta ticha, o tom se ještě rozhodne. Určitě "Žita" musíme uctít jak se patří. Byl to největší fanda, jakého jsem znal.
Konflikt s kamarádem Procházkou: Neměl simulovat
Pojďme ještě zpátky k zápasu v Boleslavi. Za ni hraje váš velký kamarád Václav Procházka. Zašli jste už spolu na večeři?
Ne ne. Já byl hodně vytočený z penalty, co na něj byla. Večer jsem mu jen poslal pár zpráv v tom smyslu, že simulovat může, ale ne když hraje proti Plzni. Trošku jsme se tedy rozhádali. Od té doby se spolu nebavíme.
Až tak vás naštval?
Asi dostal herdu do zad, ale myslím, že to rozhodně na penaltu nebylo. Pak jsem mu psal, že mu gratuluju, že vyhráli. Ale to je tak asi všechno. Víc jsme to nerozebírali.
Takže kdo udělá první krok ke smíru?
Když vyhrajeme s Teplicemi, asi si do něj rýpnu a napíšu mu. Ono je to ale spíš v oblasti toho, že do sebe šijem, než abychom byli nějak vážně rozkmotření. Po zápase jsem byl naštvaný, tak jsem do něj zajížděl, ale teď už je to za námi. Když zápas s Teplicemi zvládneme, je všechno zapomenuté.
V Mladé Boleslavi jste vstřelili tři branky, přesto jste prohráli a trenér Vrba se hodně zlobil právě na chyby v defenzivě. Je vylepšení defenzivy klíčem k úspěchu s Teplicemi?
Určitě, defenziva je nejdůležitější. Když nedostanete gól, neprohrajete. My jsme měli dobrou obranu až do zápasu v Boleslavi. Dostat čtyři góly je fakt hrozně moc, což říkám přesto, že jeden padl z penalty a čtvrtý byl také hodně šťastný. V každém případě je čtyři góly moc a doufám, že teď s Teplicemi jich dostaneme podstatně míň, nejlépe žádný. A věřím tomu, že máme sílu dopředu, abychom nějaký ten gól dali.
I proto, aby se Plzeň opět vrátila na vítěznou vlnu, z níž v Boleslavi spadla?
V základní sestavě Plzně už možná není nikdo pod třiadvacet let, nejsme nezkušení. Všichni to vnímáme tak, že když se jednou prohraje, nic se neděje. Kdyby se prohrálo podruhé, také se ještě nic neděje, náskok máme velký. Ale do zápasu určitě půjdeme s tím, že chceme nastartovat třeba novou šňůru. Jsem stoprocentně přesvědčený, že máme na to zápas s Teplicemi dotáhnout do vítězného konce.
