"Jaký mám celkový dojem z utkání? Že experiment s tříčlennou obranou se prostě nepovedl.
Uvědomuju si, že to byl zápas přípravný. Takže umím pochopit, že trenér Brückner si chtěl něco prověřit. V tomto případě ofenzivně laděnou sestavu se třemi obránci pro případ, že jeho tým někdy bude muset dát víc gólů. A tudíž jít v defenzivě do rizika.
Bylo ale znát, že mužstvo má zažitý čtyřobráncový systém. Se třemi typickými zadáky to nešlo, nedařilo se, naši hráči se s tímhle rozestavením těžko vypořádávali. Defenziva byla taky hodně závislá na bránících záložnících. Jenže je dost problematické, aby například Poborský hrál místo dopředu víc dozadu. To rozhodně jednoduché není.
Taky proto vypadal mnohem líp druhý poločas, v němž jsme hráli už s klasickým rozestavením na čtyři obránce. Navíc hráči, kteří nastoupili až po přestávce, měli do hry víc chuti.
Ostatně, podle té chuti vlastně vypadal celý zápas. Elánu měli celkově mnohem víc Japonci, kteří zápas navíc vzali zřetelně prestižně. Což se o českých fotbalistech říct nedá. Ale nedivím se jim, protože o víkendu všechny čekají moc důležité ligové zápasy. Ať už doma, nebo v zahraničí.
Když už mluvím o přípravném zápase, ve kterém lze omluvit leccos, pak se musím pozastavit nad využitím obránce Mareše. Nechápu, že když ho Brückner povolá po dvou letech s tím, že ho potřebuje vyzkoušet, tak že ho potom nepostaví na celý zápas. Přijde mi jako luxus, že hráč přiletí z takové dálky jen na poločas.
Pokud se mám zmínit o jednotlivcích, nejvíc se mi líbili právě Mareš a také Rozehnal. Řekl bych, že oba udělali velký krok ke své nominaci do Portugalska. A samozřejmě, že velice solidní standard předvedli Jankulovski s Nedvědem.
Nakonec bych jen zopakoval, co jsem naznačil v úvodu. Každá porážka mrzí, ale z téhle bych si opravdu nic nedělal. Souhlasím s trenérem Brücknerem když říká, že nijak vystrašený není. Důvodem k panice by byl jen nějaký totální propadák. O ten ale v žádném případě nešlo."
