Český rekordman v počtu odtrénovaných ligových zápasů si totiž po předčasném konci angažmá v Brně užívá volna, než začne svou sbírku 402 utkání rozšiřovat. Jak toto období prožívá? "Spadne z vás stres. Najednou jste tak šťastnej. Nemusím přemýšlet koho postavit, jak vyhrát. Ale to uvolnění trvá jen chviličku a pak jste smutnej, že v tom kolotoči nejste. A zase stres," říkal 59letý Uličný už krátce po brněnském konci.
V jakém stádiu jste teď?
Už je to čekání na léto, jestli nabídka přijde, nebo ne. Zpočátku jsem si perfektně odpočinul. Zmizely ty klasické trenérské starosti. Smlouva s Brnem mi končí posledního června. A přiznávám, že trénovat bych chtěl dál. Tak uvidím.
Musel jste nějakou nabídku odmítnout kvůli tomu, že jste ještě do konce sezony smluvně vázaný v Brně?
Některé kluby, ze Slovenska i Česka, už mi zavolaly, ale ve smlouvě mám napsané, že nesmím ani s nikým jednat. Takže po této větě naše rozhovory vždycky skončily. Brno se totiž ke mně chová velmi korektně. Řekl jsem, pokud by měli dál zájem, ať se znova ozvou až v létě.
Dovedete si představit i variantu, že byste s trénováním úplně skončil?
Stát by se to mohlo, člověk musí počítat se vším. Ale bylo by to pro mě velice smutné. Každopádně dělat něco musím. Jsem připravený na obě varianty. Rád bych pokračoval s trénováním ve vrcholovém fotbalu, pokud by se to nepovedlo, tak bych asi vzal jakoukoliv fotbalovou nabídku. Jsou tu možnosti trénovat v nižší soutěži nebo bych mohl využít svých zkušeností a dělat třeba skauta pro nějaký ligový klub. Vyhledávat talenty, to by mě určitě bavilo. Letos je to vlastně rovných čtyřicet let, co se živím profesionálním fotbalem. V roce 1969 jsem přišel do Sparty jako hráč. A stále si vnitřně věřím, že by mohla přijít dobrá nabídka.
Máte blízko k dalšímu olomouckému kouči Karlu Brücknerovi. Co říkáte na jeho rozhodnutí skončit s trenérskou kariérou?
Jsem rád, že jsem ho poprvé viděl zase na fotbale při nedělním zápase Sigmy s Českými Budějovicemi. Byl jsem velice šťastný, že zase přišel mezi lidi, s vnučkou. Různé prohry nás trenéry strašně bolí a ta neděle je takový první krok k tomu, aby to u něj bylo lepší a lepší.
V úvahách nad novým reprezentačním koučem se skloňuje i jeho jméno. Nebylo by nejvhodnější variantou, aby kvalifikaci dokončil právě on, když české hráče tak zná?
Nad tím jsem nepřemýšlel, takže se k tomu takto pod tlakem vyjadřovat nechci. Každopádně Karel Brückner letos slaví sedmdesát let a podle mého názoru už nebude chtít dělat trenéra na ligové ani reprezentační úrovni. Určitě ho ale mohou třeba ve svazu využít na funkcích, které já bych těžko mohl dělat. On je totiž v jiné kategorii než já. Je to Pan trenér.
Jste spolu v kontaktu? Jak on tráví fotbalové volno?
Při tom zápase to bylo od jeho návratu z Rakouska poprvé. Jenom jsme si podali ruce, vůbec jsme si nestihli cokoliv říct. O Karlovi nevím nic. Ale věřím, že teď už se zase uvidíme častěji.
A jak si užíváte volný čas vy?
S partou vesměs bývalých fotbalistů každé pondělí a středu hrávám tenis. To mě hrozně baví. Občas si zajedu do Kroměříže, kde mám maminku a sestru, jsem tamní velký patriot. To je taky tenisové město. Je mě hodně vidět na volejbale v Prostějově, jehož trenér Mira Čada je z Brna můj veliký kamarád. No a s manželkou máme chatu, kde teď bylo hodně práce.
Baví vás zahrádkaření?
Třeba o trávu se musíte starat vlastně furt a to mě baví moc.
Známá je i vaše záliba ve víně.
Další věc, které se teď věnuju. Máme v Olomouci dvě vinotéky, tak přemýšlíme, jestli budeme pokračovat, protože to není tak ořechové, jak jsme si mysleli.
Pomáháte i přímo za pultem?
Tož to jenom párkrát, když starší syn potřeboval zařídit něco jiného. Žádné pravidelné časy, kdy by mě tam lidi mohli potkat, nejsou. Jsem tam velice výjimečně.
A vyznáte se ve víně?
Z mých kluků určitě nejlíp! (usměje se)
Máte i sklípek?
Jezdíme k jednomu známému do Blatnice pod Svatým Antonínkem. Já přímo sklípek nemám, ale mám chladnou místnost, kde vína skladuju. No a pak jednou začas děláme u nás doma ve Slavoníně s partou kamarádů akce jako ochutnávka vína, tatarských bifteků, gulášů, rybích specialit. Když třeba každý přinese vzorky vína a s kamarády se přeme, kdo má lepší, to se mi velice líbí.
Jaké umění vás oslovuje?
Velkého koníčka mám v hudbě. Myslím, že je o mně známé, jak mě baví internet, kde stahuju písničky. Snažím se mít co nejvíc hitů od padesátých let až po léta devadesátá. Zahraničních i českých.
Ke kterému hudebníkovi máte nejblíž?
Jsou to všeobecně písničky třeba od Spáleného, Bobka, Michala Prokopa a podobně, které se dají kdekoliv zazpívat, protože je hodně lidí zná. U zahraničních se mně zase líbí, že si pustíš třeba deset největších fláků z roku 1951 a najednou si vzpomeneš, jaký to byl kdysi hit.
Jste teda velkým fanouškem internetu?
Jasné. Hodně si taky přes skype telefonuju s kamarády. Sledovat tam taky můžeš on-line přenosy ze zápasů.
Kolik času vůbec věnujete fotbalu?
Myslím, že dost. Chodím na každý zápas Sigmy a Zlína. Do Brna se ještě trošku bojím, aby na mě diváci nějak neřvali, ale taky tam teď pojedu. V televizi sleduju velké zápasy. Tam se učíš, abys pak byl připravený na trénování, viděl ty způsoby rozestavení a hry. Satelit je velkým konkurentem českému fotbalu. To dřív nebylo. A když teď vidíš třeba Chelsea – Liverpool 4:4 v Lize mistrů nebo Barcelonu, tak to pak s českou ligou moc nemůžeš porovnávat. I kvůli tomu u nás chodí málo diváků.
Jezdíte na zápasy i do zahraničí?
Vůbec. O mně je známo, že se bojím letadel. Navíc je všechno v televizi. A potom, já jsem komunikativní typ člověka, který potřebuje mít kolem sebe lidi. Baví mě ty řeči, slyšet kritiku, chválu. Někteří lidi mě schválně popichují, aby slyšeli i kritiku na nějakého trenéra, ale u mě nikdy neuspějí. I když občas třeba chybičky vidím, jsem kolegiální.
Celkem často býváte i v televizi, že?
Vidíš, další věc. Zrovna nedávno jsem díky nabídce od Davida Kozohorského v televizi hodnotil ligové kolo. Přijal jsem i pozvání od Genzera se Suchánkem do jejich show. Já říkám, že reklama, ať už dobrá, nebo špatná, se počítá.
Když pravidelně navštěvujete zápasy Olomouce, co říkáte na její sezonu pod trenérem Psotkou a aktuální páté místo?
No, třeba zápas s Kladnem byl špatný, pak zase přišla Slavia, po které jsem musel Zdeňkovi a hráčům napsat i blahopřejnou esemesku, to bylo vynikající. Teď zápas s Budějovicemi se divákům moc nelíbil. Ve vipce jsem slyšel i hlasy, že hráli takové ho... jak za Uličného. (rozesměje se) Doufám, že tomysleli jen ve srandě.
Určitě. Vy jste přece posledním trenérem, pod kterým hrála Sigma evropský pohár. Mohou to letos zopakovat?
Myslím, že se kolem toho čtvrtého pátého místa můžou motat. Uvidíme. Evropský pohár bych jim přál.
A jak hodnotíte výkonnost Zlína a Brna, které jste nedávno taky vedl?
Je pro mě smutným zklamáním, že je Zlín tak blízko sestupu. Chodím se na ně dívat a hrají výborně. Není velký rozdíl mezi Zlínem, Brnem a Olomoucí. Brno jsem naživo nějaký čas neviděl, ale je to u nich teď takové střídavé. Jaro začali velmi dobře, pak měli útlum, vyhráli, teď zase prohráli doma se Žižkovem. Poháry už jim asi těžko vyjdou. I já jsem říkal, že bez Trousila s Poláchem, kteří jsou zranění, se těžko hraje. A jeden výsledek za druhým teď ukazuje, jak strašně vyrovnaná liga je. Vůbec se to nedá sázet.
Zkoušíte tipovat zápasy?
Lehce si sázím, ale jen fotbal. Snažím se uhodnout naši ligu, ale vždy mi něco uteče. Teď to byla Sigma, Brno, Ostrava i Slavia. Potom to tipuj...
