Sparta si vítězstvím „last minute“ udržela naději na titul, byť na Plzeň dál ztrácí devět bodů a má utkání na Dukle k dobru.
V neděli večer proti Příbrami však měla namále, podobně jako před měsícem proti Jablonci skóre otočila až v závěru. „Je to úleva, co si budeme povídat,“ líčil čtyřiatřicetiletý útočník Lafata.
Kdy se vám naposled stalo, že jste v ideální pozici z malého vápna šanci neproměnil? A proti Příbrami to nebylo jednou.
Ale jo, já toho už nedal hodně. Pravda, kdybych ty šance proměnil, mohli jsme zápas nechci říct dohrát v klidu, ale aspoň bychom v tom našem náročném programu ušetřili trochu sil. Jenže jsem nedal a bylo to napínavé až do konce.
Trenér Zdeněk Ščasný o Lafatovi„Měl i smůlu, to tak někdy bývá. Někdy tam útočníkům spadne všechno, do čeho kopnout, někdy neproměníte nic. Trochu trpí tím, že byl zraněný a nemá v koncovce tu svou jistotu. Ale věřili jsme, že gól dá. Bavili jsme se o tom na lavičce. A taky že ho dal. V tom je cenný.“ |
Neříkal jste si už, že i kdybyste se přetrhl, tak gól prostě nevstřelíte?
Napadlo mě, že mi to dneska není souzeno. Ale viděl jsem, že šance máme, pořád jsem se nabízel, chodil jsem do toho. Ale je jasné, že hlavně v první půli jsme měl ty góly dát. Chtěl jsem to hlavičkovat k tyči, ale pokaždé to šlo kousek vedle.
Dlouho jste prohrávali, za stavu 1:1 se zápas blížil ke konci. Sledoval jste hodiny?
Pak už jo. Přiznám se, že když Aleš Hruška chvíli před koncem chytil hlavičku Lukáše Juliše, tak jsem si říkal, že už to asi nevyjde. A jen doufal, že snad ještě jedna šance do devadesáté minuty přijde.
A přišla.
Doufal jsem, že dostanu možnost to napravit. Nakonec dal Timy Konaté nádherný centr a povedlo se.
Kdyby ne, kdybyste nevyhráli, byl by boj o titul ztracený?
Jo, to by bylo pryč.
