"Nechci to moc komentovat, protože o tom zájmu nic nevím," krčí rameny třicetiletý Vašek.
Nikdo vám vůbec nic neříkal?
Byl jsem na turnaji v Opavě a tam mi řekli, že bylo něco napsané na teletextu. Mě ale nikdo neoslovil, tak to neřeším. Žiju v tom, že 4. ledna začnu přípravu ve Slovácku. Už jsem si sehnal běžky pro soustředění.
Zahraniční angažmá jste si ještě nevyzkoušel. Zajímalo by vás hlavně proto, abyste ještě lépe zabezpečil rodinu?
Logická úvaha. Fotbal hraju od šesti let, roky ubíhají a v zahraničí je víc peněz.
Pokud byste ve Slovácku zůstal, čekal by vás souboj o post jedničky s uzdraveným Miroslavem Filipkem. Rozebíral s vámi klub situaci?
Není o čem se bavit. Jsme dva gólmani, navíc jsou tady další mladí kluci a chytat může jenom jeden. To je normální situace.
Berete ten souboj jako výzvu?
Je to práce, a proto se snažím vždycky odvést maximum pro mého zaměstnavatele. Když se dostanu do brány, chci chytat co nejlíp. Když se do brány nedostanu, jsem samozřejmě vnitřně naštvaný, jako každý hráč, který nehraje. To je normální. A pořád se snažím makat naplno.
Jak si užíváte vánočních svátků?
Docela jsem nabitý energií. Po kalendářním roku, který byl promě docela šílený, se mi psychicky daří moc dobře odpočinout.
Na jakém jídle přes Vánoce nejvíc hřešíte?
Ujíždím na bramborovém salátu. Z cukroví si vždycky vyberu pár druhů, které vyzobu a zbytku už si pak nevšímám. Ale nemám s tím problém. Stane se mi, že při vážení po svátcích vážím ještě míň než před dovolenou.
Běžky, které vás čekají při soustředění ve Velkých Losinách, máte rád?
Zažil jsem je jen jednou při soustředění Kladna pod trenérem Koubkem a to pro mě bylo utrpení. Šli jsme padesátikilometrovou túru a já přišel dvě hodiny za předposledním klukem zmrzlý a se šílenou chřipkou. Vždycky jsem byl spíš sjezdařem.
