„To bude asi fotka roku. Pověsil se tam výborně a výrazným způsobem nás podržel,“ ocenil trenér Sigmy Václav Jílek odchovance.
K vyškrábnutí kroucené rány zpoza vápna střídajícího zlínského záložníka Hrubého potřeboval v letu všech svých 188 centimetrů.
V čučavé žluté kombinaci štulpen, trenýrek i dresu zazářil v sobotní podvečer víc než vysoké sloupy s osvětlením na liduprázdném Andrově stadioně. Dvě tisícovky diváků, které hlavně díky hlasitým kotlům utvořily slušnou ligovou kulisu, vydechly. A jiný hrdina sigmáků, Vít Beneš, jenž deset minut předtím povedenou hlavičkou završil obrat na 2:1, přispěchal k Trefilovi s gratulací, plácl si s ním oběma rukama a čekal na poslední písknutí.
„Vítězství vůle,“ ulevil si Jílek.
Sigma v napínavé bitvě vydolovala výhru, bodovala popáté v řadě a v natěsnané tabulce si upevnila pozici v elitní šestce. Předposlednímu Zlínu utekla na šest bodů.
„Když budete v maratonu po dvaceti kilometrech na bedně, tak nikde není předpoklad, že to dotáhnete. Ještě nejsme ani v polovině závodu,“ nejásá Jílek. „Neřeším, jestli jsme dnes šestí. Za dva zápasy můžeme být dvanáctí. Jsem ale rád, že jsme se posunuli. Jsme si dobře vědomi, že jsme pořád dlužni nejen fanouškům, ale i našim vizím a předsezonním předpokladům.“
Mojmír Chytil z Olomouce hlavičkuje v zápase se Zlínem.
Může si považovat, jak po zpackaném rozjezdu sezony, kdy už experti a média spekulovali o jeho odvolání, se vedení neunáhlilo a sigmáci povstali. „Spekulace neřeším. Neměli jsme výsledky,“ ohlížel se za pernými měsíci. S realizačním týmem odvádí stále stejnou práci.
Sigma je kondičně silná a hlavně působí jako mančaft bez partiček.
I když Jílek vnímá herní nedostatky, může zase chválit.
„Cítím dobrou energii. Kluci tvrdě makají, není to bez výhrad, ale jsou za tu dřinu odměněni. Se Slavií jsme naběhali skoro 130 kilometrů jako tým,“ připomenul nedávný triumf. „Kondičně nemáme problém, ale v herní kvalitě nejsme na tom tak, jak bych si představoval.“
Pech Zlína: odvolaný gól a pak vlastní
Vyhlíží, až se z marodky vrátí slovenští středopolaři Ventúra s Greššákem. I bez nich modří otočili nepříznivý vývoj se Zlínem. Pravda, také díky tomu, že trefě Hlinky po rohovém kopu předcházela jeho ruka, kterou odhalil sudí Nehasil až u videa. Stav 0:2 už by byl složitý. „Vůbec si nejsem vědomý, že bych hrál rukou,“ litoval Hlinka.
Navíc si chvíli nato po ostrém centru Chvátala dal vlastní gól Reiter.
Tvrdé rány pro hosty. I tak mohli brát tři body, jenže s brejky nakládali mizerně. Zkušený Bartošák po špatné přihrávce olomouckého Zorvana vůbec nedotáhl přečíslení do šance a jen odevzdal kopačák do náruče Trefila. Podobně si vedl i Čanturašvili. „Sami jsme nečekali, že budeme mít tolik šancí,“ mrzelo Hlinku. „Jedeme však s prázdnou.“
To neznamená, že by si Hanáci výhru nezasloužili. Byli lepší, rychlejší. Jen v prvních pěti minutách kopali pět rohů. Diváci mohli obdivovat brilantní práci s míčem útočníka Antonína Růska, leč ke gólu nevedla. Hlavičkou těsně minul bránu, po bleskovém autu kumpána Mojmíra Chytila jej zase vychytal Rakovan. Když to nešlo technicky, sigmáci o to víc dřeli. Příklad?
Hroťák Chytil na půlce ztratil míč, padl na trávník, okamžitě vstal a sprintoval až k vlastnímu vápnu, potom zase dotahoval k pokutovému území soupeře kolegy Růska s Navrátilem. Skvělý přístup, za který byl odměněn. Sice šestý zásah v sezoně nepřidal, ovšem v závěru se šikovně otočil kolem bránícího Simerského, jenž fauloval. Standardní situaci báječným centrem rozehrál levý bek Ondřej Zmrzlý na čelo Beneše a obrat byl dokonán.
Olomoucký Vít Beneš (vpravo) slaví vstřelenou branku v zápase proti Zlínu.
Stoper Sigmy pak křepčil s prsty u čela jako toreador. Jílek, jenž v sychravém počasí celý mač odkoučoval jen v šedém saku a bílé košili s pečlivě nažehleným límečkem, po špílu zdvořilostně děkoval i štěstěně, že se ševci prosadili jen jedinkrát. Po autovém vhazování, kdy se kolem laxně bránícího Pokorného obtočil Jawo a zblízka přízemní střelou na bližší tyč propálil Trefila.
„Propadli tam snad všichni tři stopeři,“ kroutil hlavou Jílek.
O poločase výborně reagoval.
Stáhl nejistého obránce Poulola, přepnul z tříobráncového systému na čtyřku, na plac poslal záložníky Zorvana s Vodhánělem, kteří přinesli útočnou kvalitu a Sigma zvýšila obrátky. Nebýt však úžasného zákroku Trefila, byla na konci kyselá.
Mimochodem, možná ještě lepší zákrok předvedl mládenec ve žlutém už v závěru první půle, když špičkou kopačky vytáhl gólovou ránu útočníka Silného.
Až se jednička Matúš Macík uzdraví, bude si muset nejspíš na návrat mezi tyče počkat.
