Siegl se stal nejlepším ligovým střelcem posledního desetiletí a ve Spartě bude při nynější časté obměně kádru už těžko překonán. Ligové gólmany dokázal překonat ve 135 případech a ve všech 540 zápasech odehraných ve sparťanském dresu dal celkem 275 branek. V posledním roce se však už do základní sestavy dostával jen sporadicky a o jeho odchodu se mluvilo stále častěji. Nyní se zdá být pravděpodobné, že útočník, kterému bude v únoru 32 let, odehraje jaro už mimou Letnou.
Zájemců je prý hned několik. Nejvíce se mluví o Viktorii Žižkov, kam ho vábí staří známí ze Sparty: manažer Ivan Horník a trenér Zdeněk Ščasný, kteří už za sebou přivedli pět letenských hráčů. Rád by Siegla viděl ve svém týmu i příbramský prezident Jaroslav Starka, existují prý i nabídky ze zahraničí.
Fotbalista prý o všech ví jen z doslechu. "Slyšel jsem o nich, ale jde to kolem mě. Vůbec si nepřipouštím, že derby může být posledním zápasem za Spartu. Třeba ano, třeba ne. Nejdůležitější je, abychom v pátek vyhráli," odmítl spekulovat o tom, kam se v zimě přestěhuje. Se Spartou ho pojí smlouva do léta.
Na pátek se těší, zápasy se Slavií prý mají zvláštní amtosféru. Navíc se mu v nich daří. Před šesti lety sehrál právě na Strahově, kde se v pátek bude hrát, zřejmě svůj životní zápas. Při výhře 4:1 nastřílel do sítě soupeře tři branky a byl oslavován jako hrdina.
"Právě včera jsme se o tom bavili s klukama v kabině, že se nám tam vždy dařilo, dokonce jsme tam i slavili titul a vyhráli pohár. Kulisa tam sice nebývá nejlepší, ale teď je domácí Slavia. Jedeme tam vyhrát," přál si Siegl.
Na trávníku se potká po delším čase s Pavlem Kukou, se svým kamarádem z působení v Chebu. Přestože každému z nich přirostl k srdci jiný klub, jejich přátelství nevymizelo. Siegl si na adresu slávistického kanonýra ale neodpustil popíchnutí.
"Vždy mě hecoval, že jsem sice králem střelců doma, ale že on musí dávat góly v Německu, a to je prý těžší. Teď už se asi stačil přesvědčit, že to zas tak jednoduché není ani tady," zasmál se sparťanský kanonýr v narážce na nynější trápení celé Slavie i Kukovo a připomněl oblíbené tvrzení jiného slávistického kanonýra Josefa Bicana, že šance zůstane šancí, aď jde o jakýkoliv zápas. Musí se prostě proměnit.