FORTUNA:LIGA 2023/2024
GÓLOVKA. Olomoucký Michal Hubník (v modrém) v šanci proti jihlavskému brankáři Jaromíru Blažkovi neuspěl.

GÓLOVKA. Olomoucký Michal Hubník (v modrém) v šanci proti jihlavskému brankáři Jaromíru Blažkovi neuspěl. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Hubník: Že teď nestřílím góly? Já jsem hlavně rád, že zase hraju fotbal

  • 0
Českou ligu opouštěl útočník Michal Hubník jako reprezentant a její nejlepší snajpr. Po návratu z Polska a po zranění na trefu do černého v Sigmě však čeká.

Před dvěma roky byl na vrcholu.

Takové výkony fotbalový Terminátor Michal Hubník předtím nikdy nepředváděl. Jako by v něm bouchly saze. V Sigmě dal důrazný útočník s nálepkou spalovače šancí za podzimní část sezony dvanáct gólů, nejvíce v lize. Odbyl si premiéru v české reprezentaci, kde už dlouho před ním hrával jeho mladší bratr Roman, a získal první zahraniční angažmá v Legii Varšava.

Střih do současnosti.

Devětadvacetiletý hráč je zpátky v Olomouci. Na podzim neskóroval ani jednou, nezískal místo v základní sestavě čtvrtých Hanáků.

Přesto cítí úlevu. Jakou? Že po roční pauze zaviněné zraněním achilovky vůbec může hrát. Ode dna se odráží přece nejlépe.

Jaké byly dva poslední roky?
Dobré i zlé. S trenérem Psotkou jsme v Olomouci udělali perfektní práci. Pomohl mi k tomu, abych měl po podzimu na kontě dvanáct gólů. To jsem nikdy neměl.Mančaft byl super, šlapalo to. Pak jsem šel na hostování do Polska, kde byl začátek taky parádní. I tam jsem dával góly, dařilo se mi herně. Loni v létě Legia hostování prodloužila o rok, hodně o mě stáli, ale nebyli si jistí, jak se to se zraněním bude vyvíjet, proto měn ekoupili a pak přišly komplikace. Šel jsem na operaci. Achilovka dobře srostla, ale pořád jsem cítil bolest. Musel jsem ještě na jednu operaci a vrátil se do Sigmy.

Bojovat o místo.
Byl jsem hodně dole, začal prakticky znovu od nuly, ale nevzdával jsem se. Fotbal je můj život a hodně mě to zocelilo, hlavně lidsky.

Místo toho, abyste si řekl v Legii o novou smlouvu, jste trčel na marodce. To muselo být těžké.
Těžké to bylo a moc, bohužel mě trápil relativně banální problém. Kdybych to věděl dřív... Po první operaci vše dopadlo dobře, limitovala mě slepená krev a srůsty mi dělaly potíže. Na operaci jsem mohl jít už v listopadu a možná bych v Legii zůstal. Ale došlo k ní až v květnu a v červnu mi ve Varšavě skončilo hostování. Legia pak logicky neuplatnila opci.

Mrzí vás to?
Varšava je nádherná, strašně mě překvapila. I boom okolo fotbalu je neskutečný. Polská liga šla obrovsky nahoru. To všichni viděli na Euru. Diváci byli fantastičtí, stadiony krásné. Ale samozřejmě i tam se hrají zápasy, které nemají takovou kvalitu.

Ale kulisa jim dává lepší obal.
Přesně tak. Fotbal se hraje kvůli divákům a vůbec to nejde srovnávat s českými návštěvami.

Kdybyste byl fit, zůstal byste?
Věřím, že ano. Z varšavského klubu jsem měl náznaky, že o mě mají stále zájem a věřili, že se po první operaci vše vyřeší. Mysleli si, že se vrátím. Já taky, i fanoušci. Ti byli neskuteční. Nemůžu říct, že mě to zklamalo, ale mrzelo mě to.

ŠŤASTNÝ STŘELEC. Olomoučtí hráči Michal Hubník (vlevo) a Milan Machalický se radují ze vstřeleného gólu.
ŠŤASTNÝ STŘELEC. Olomoucký Michal Hubník se raduje z gólu, který právě vstřelil.
Fotbalisté Olomouce se radují z gólu, který vstřelil Michal Hubník (číslo 10)

Takto se Michal Hubník radoval ze svých gólu v sezoně, kdy byl nejlepším střelcem ligy.

Po druhé operaci už nevěřili, že budete v pořádku?
Když bolest po první operaci neustupovala a já pořád nebyl fit, už tomu zřejmě přestali věřit. První půlrok jsem hrál téměř celý, další rok skoro vůbec, není se pak čemu divit.

Posila na marodce je k ničemu.
Já hrál i přes bolest, ale výkony byly potom horší. Nehrál jsem na sto procent, ale na třicet procent. A s tím se vůbec nedá hrát fotbal.

Pomáhala vám nátura tvrdého Valacha, který skousne bolest?
Nešlo o to překonat práh bolesti. Každý bojuje, aby se do sestavy dostal i přes bolest. Přes bolest jsem šel, ale když už člověk kulhá, nejde to.Nejvíc mě trápilo, že jsem pořádně nevěděl, odkud problémy i přes úspěšnou operaci pramení. Pomáhala mi má nátura, ale i můj manažer pan Paska, který mě po celou dobu podporoval a taky mi zajistil speciální vyšetření, na kterém jsme odhalili důvody bolesti.

Přesto jste s Legií dvakrát vyhrál polský pohár. Fanoušci po finále vběhli na hřiště a začali vás svlékat v honbě za suvenýry. To musel být zajímavý zážitek.
To byl krásný zážitek! Vyhrát dvakrát polský pohár za rok a půl je neskutečné. Paradoxně, když jsem byl v Polsku, český pohár vyhrála i Olomouc. A jak jsem odcházel, byla Sigma ve finále. Takže kdyby ho vyhrála, mohl jsem mít dva poháry s jinými kluby v jedné sezoně. Ale můj největší zážitek byl, když jsme hráli derby proti Polonii. Celá liga, média se stahují jen na ten jeden zápas. Vše ostatní jde mimo. Hrálo se u nás a já dal rozhodující gól.

To ještě v Polonii nepůsobil váš někdejší spoluhráč z Olomouce Pavel Šultes. Pomohl si podle vás přestupem do Chorzówa?
Teď je tuším zraněný. Nevím, jaké je Chorzów město, ale myslím, že ve Varšavě to měl lepší. Chorzów je jednou nahoře a pak dole. V polské lize může vyhrát každý s každým. Je to fyzicky strašně náročná liga. To vše dělají diváci, kteří vás burcují. Člověk jezdí po zadku, i když nemůže.

Říkal jste, že atmosféru v Polsku na stadionech nejde srovnávat s tou, jaká je v Gambrinus lize. A kvalitu soutěží? Polsko nemá v pohárech tým, který by mu dělal reklamu jako Česku Plzeň.
Takový tým polská liga sice nemá, ale celkově si myslím, že ve srovnání s Gambrinus ligou je přece jen o něco kvalitnější.

Co s tím? Mělo by u nás hrát také více cizinců?
Polsko je ekonomicky silnější stát, Poláků je také mnohem víc. Mediální zájem je obrovský, z toho pramení vyšší příjmy z televizních práv i reklamy. Tím pádem si mohou dovolit hráče z kvalitních fotbalových lig - ze Španělska, Portugalska nebo Ruska. U nás jdeme výchovou odchovanců, což má taky pozitiva.

Jak jste zapadl do Legie?
Nás tam bylo třináct národností. Jsou zvyklí na cizince. Legia je nejlepší klub v Polsku, přijali mě super. I diváci, protože jsem ze začátku dával góly.

Oblíbil jste si ve Varšavě nějaké místo?
Je tam spousta krásných míst. Třeba Staré město, kam jsme se s manželkou a dcerou Isabelkou chodili procházet. A rád bych se zase podíval na stadion Legie.

Český útočník Michal Hubník (vlevo) svádí sprinterský souboj s Tomoakim Makinem z Japonska.

V reprezentaci nastoupil Michal Hubník ve čtyřech zápasech, např. v červnu loňského roku proti Japonsku.

Měl jste v létě i jiné nabídky?
Zraněný hráč se těžko prodává, ale něco bylo. Já to však nechtěl řešit. Jsem hráč Olomouce a potřeboval jsem se dostat do pohody. Sigma je můj oblíbený klub a já byl rád, že můžu hrát a trénovat doma.

Po návratu jste hned slavil vítězství v Superpoháru. Ve sbírání trofejí tedy pokračujete.
Po těch všech trablech jsme vyhráli Superpohár, který jsem taky neměl předtím ve sbírce. Každý se tím nemůže pochlubit. Jsem rád, že jsem mohl být u toho. Jenom ať Sigma sbírá trofeje dál.

Překvapilo vás něco po návratu do Sigmy? Konkurence v útoku, která byla obrovská?
Neřekl bych, že byla obrovská. Vrátil jsem se a všichni kluci tady až na Šultyho zůstali.

Po vašem příchodu odešel do Senice Varadi, který do Olomouce přišel jako náhrada za vás. Nevyčítal vám, že jste ho vyšoupl?
Ne, já jsem ho určitě nevyšoupl.

Trápíte se tím, že jste na podzim neskóroval? V posledních dvou kolech vás od gólu dělily centimetry. S Jabloncem jste hlavičkou mířil těsně vedle tyčky, na Slovácku jste orazítkoval břevno...
Předtím jsem dával gól zase z každé střely. Ale netrápím se. Když jsem byl zraněný, bylo to těžší období. Čekal jsem ale, že budu hrávat víc. Ze začátku jsem hrál, měl jsem šance. V Jihlavě jsem mohl dát hattrick. Bylo to o gólu, pak by se to rozjelo. Útočník musí mít i štěstí. Třeba na Slovácku. Nevím, jestli jsem měl víc sklopit nárt, jestli to šlo trefit líp. S Jabloncem jsem mohl střílet líp, ale byl jsem v záklonu. Kdyby tam byl drn, tak to tam spadlo.

Raději se v tom nebabrat.
Přesně tak.

Jak vám pomohl trenér Psotka, že jste až pod ním v sobě objevil střelce? Říkal, že jste dělal velké pokroky v práci smíčem díky různým technickým cvičením.
Je to tak, měli jsme uzpůsobené tréninky. Byl jsem čtyři roky bez zranění, takže jsem trénoval v kuse a zlepšoval se. I herní styl byl trošku jiný, než hrajeme teď.Nyní máme víc defenzivních úkolů. Za trenéra Psotky byla výhoda, že jsme se nahoře rotovali. Já byl na špici, Kuba Petr vlevo a Šulty vpravo. Všichni jsme mohli hrát na hrotě. Teď je to těžší. Nemůžu se během zápasu vyměnit třeba s Klesnilem. S Martinem Doležalem ještě jo. Na hrotu si můžete odpočinout a pak zase jít na křídlo. Tohle byla největší změna. Teď je to o devadesátiminutové jízdě po lajně. Já vždycky říkal, že jsem spíš klasický útočník než záložník.

Dostával jste se pomalu do formy?
Když jste zraněný, ztrácíte cit s míčem. Po roce bez fotbalu vám trochu zavazí. Někteří mají techniku vrozenou, já ji zlepšoval tréninky. Teď už to zase dostávám do sebe.

KAM JDEŠ? Jabloneckému obránci Tomáši Jablonskému (vpravo) uniká olomoucký útočník Michal Hubník
KANONÝRA NEUBRÁNILI. Radek Dejmek z Liberce brání olomouckého Michala Hubníka, ten se ale i tak v zápase střelecky prosadil.

Byl jste před dvěma roky na vrcholu?
Jo, v lize jsem dával skoro co zápas, to gól a dostal se do reprezentace. I na tom Slovácku jsem před dvěma roky dával v pádu gól k tyči. Tam štěstíčko bylo, teď ne.

Kdo bude podle vás nejlepší střelec? Věříte spoluhráči Ordošovi, nebo jabloneckému Lafatovi?
Ordžimu. Lafata je výjimečný, každý rok nasází spoustu gólů, ale Michal má také fazonku. Kdyby na Slovácku nechyběl,mohl být po podzimu králem střelců on.

Sigmě se podzim vydařil. Přezimujete čtvrtí a pak zase zaútočíte na poháry?
Rozhodně! V závěru se nám sice tři zápasy výsledkově nepodařily, ale Plzeň byla úplně někde jinde. Rozhodl to zápas s Jabloncem, když jsme je mačkali, ale chybělo to rozhodující - gól. Fotbal se nehraje jen na krásu. Ty tři body nám chyběly i pro větší pohodu. Kdybychom porazili Jablonec, myslím, že na Slovácku bychom vyhráli.

Výzvou je i obhajoba poháru?
Ano, to je velká výzva a uděláme maximum, abychom to dokázali.

A váš osobní cíl? Dostat se do formy jako před dvěma lety?
Jsem o něco starší a zkušenější a chci pracovat krůček po krůčku. Nedávám si velké a nesplnitelné cíle. Prvotní cíl byl v létě dostat se do tréninku a pak do zápasů. To se mi povedlo. Chyběl mi akorát gól. Prosazovali se jiní a proto jsem ke konci tolik nehrával. Teď jsem stoprocentně zdravý, cítím se dobře a chci se bavit fotbalem.


Mužstvo Z V R P S B
1. AC Sparta PrahaSparta 30 24 4 2 70:26 76
2. SK Slavia PrahaSlavia 30 22 6 2 62:23 72
3. FC Viktoria PlzeňPlzeň 30 19 5 6 67:33 62
4. FC Baník OstravaOstrava 30 13 6 11 48:39 45
5. FK Mladá BoleslavMl. Boleslav 30 12 8 10 50:46 44
6. 1. FC SlováckoSlovácko 30 11 8 11 39:40 41
7. FC Slovan LiberecLiberec 30 10 10 10 46:46 40
8. SK Sigma OlomoucOlomouc 30 10 7 13 40:45 37
9. FC Hradec KrálovéHradec Kr. 30 9 10 11 32:38 37
10. FK TepliceTeplice 30 9 9 12 31:40 36
11. Bohemians Praha 1905Bohemians 30 8 11 11 29:40 35
12. FK JablonecJablonec 30 6 12 12 35:45 30
13. FK PardubicePardubice 30 7 7 16 29:42 28
14. MFK KarvináKarviná 30 6 7 17 30:52 25
15. FC ZlínZlín 30 5 10 15 36:61 25
16. SK Dynamo České BudějoviceČ. Budějovice 30 6 6 18 34:62 24

1. až 6. tým postupuje do skupiny o titul, 7. až 10. tým bude bojovat v play off o Evropu a 11. až 16. tým se utká ve skupině o záchranu.

EURO 2024: Los skupin, program zápasů, stadiony

Fotbalové EURO 2024 se bude hrát od 14. června do 14. července 2024 v deseti neměckých městech. Čtyřiadvacet účastníků bude rozděleno do šesti čtyřčlenných skupin. Čeští fotbalisté se v základní skupině střetnou s Portugalskem, Tureckem a Gruzií.

Česko - Portugalsko, Česko - Gruzie, Česko - Turecko