Báječnější sen než tento se generalitě Mezinárodní fotbalové federace FIFA už dlouho nezdá.
Dvě asijské země na sebe tři a půl roku, kdy jim připadl turnaj hvězd, štěkají v jakékoli drobnosti.
"Vůbec si nevycházejí vstříc, jsou z nich dokonce rivalové," všímá si Sepp Blatter, nejvyšší muž FIFA.
Zdá se, že vzdálenost mezi centry Tokiem a Soulem, již lze zdolat letadlem za dvě hodiny, je nakonec nejmenší překážkou, byť to tak nevypadalo.
Pře provázejí cokoliv. Kdo bude dělat finále? Oba státy ho chtěly za každou cenu, avšak získat ho mohl jen jeden. "Losujte," navrhl v nouzi Joao Havelange, bývalý šéf FIFA. Nakonec došlo ke shodě na Jokohamě. Čí měna bude oficiální, kdo bude patronem nad bezpečností, jak se vyřeší dopravní koridory pro desetitisíce lidí, budou nutná víza? Otázek přibývá. Za tři dny při losování základních skupin kvalifikace se má mluvit i o nich.
Velkou roli hraje historická rivalita - dříve ve válečné rovině, dnes v ekonomické. Japonsko kolonizovalo Koreu v letech 1910 až 1945. Vzájemnou nenávist symbolizuje příhoda z berlínské olympiády. Korejský atlet Sohn Kee-chung získal zlato v maratonu, ovšem v době útlaku musel běžet v japonském dresu s přepisem jména Kitei Son. Na takové věci se nezapomíná.
"Už nikdy se nebude opakovat společný šampionát, byla to osudová chyba," tvrdí Blatter. Původně kandidovaly země zvlášť, pak se zákulisní politikou dohodla spolupráce. První v historii šampionátů a možná poslední. Loni, v době nejkrizovější, přišla s návrhem Anglie: byla připravena mistrovství převzít, kdyby bylo nejhůř.
Hádky však pokračují na všech frontách. Asijské země hrozily bojkotem na protest, že kvůli zajištěné účasti Japonska a Koreje na mistrovství budou v kvalifikaci hrát jen o čtyři místa.
Neutichá téma termínu turnaje od 25. května do 23. června, což je o půl měsíce dřív než jindy, aby se všichni vyhnuli místním dešťům. "Týmy potřebují dva týdny na přípravu a pět dnů na aklimatizaci. Přitom evropské ligy nekončí dřív než v půlce května," stěžuje si Gerhard Aigner, generální sekretář FIFA.
Myšlenka spojit dva rivaly byla ušlechtilá. "Tak jako pomohl ping-pong ke zlepšení vztahů mezi Spojenými státy a Čínou, tak lze doufat, že fotbalový míč o váze 450 gramů změní vztahy mezi Japonskem a Koreou," doufal japonský tisk. Až na to, že Japonci půjčili chudšímu partnerovi 200 milionů dolarů k výstavbě stadionů, to vidět není.
