"Kvůli zranění jsem vypadl na tři týdny ze sestavy, chlapci sbírali body, takže trenér Griga neměl důvod jedenáctku měnit. Byl jsem jen střídajícím hráčem a měl jsem pocit, že to bude pokračovat i v další sezoně, protože mí konkurenti o post v Senici zůstali," vysvětluje 27letý hráč změnu dresu.
Na jediný gól za Senici ale budete mít hezké vzpomínky, ne?
Bylo to pár kol před koncem a my jsme vyhráli 3:2. Trestňák jsem kopal trošku z úhlu z asi dvaceti metrů. Kde jsem působil, tam jsem patřil mezi hráče, kteří standardky zahrávali. Někdy se podaří, jindy ne. Ale že bych někde přestřelil střechu, to se mi ještě nestalo.
Českou zkušenost už máte, že?
Ale když jsem v Hradci Králové byl, tak mi bylo pouhých sedmnáct. Klub měl tehdy své problémy, později i s penězi, proto jsem odešel do Slovanu Bratislava.
Jaké jste měl zprávy o Slovácku?
Věděl jsem, že tady chodí na fotbal hodně lidí, že je Hradiště i celý region moc pěkný.
Odkud jste to všechno věděl?
Od chvíle, co jsem byl v Hradci, českou ligu sleduju. Navíc v Senici byli chlapci jako Komárek, Bolek, Smetana nebo Diviš, kteří už českou ligu hráli. Slovácko mi doporučili, nikdo mi neřekl: Nejdi.
Měl jste víc možností, kam jít?
Mohl jsem zůstat v Senici, kde jsem měl ještě na rok a půl smlouvu a nikdomě vyloženě nevyhazoval. Zájem měl ještě jeden klub z Polska, Slovenska i ze vzdálenějšího zahraničí. Já jsem ale nechtěl natahovat čas a přijít o možnost hrát ve Slovácku.
Nemrzí vás, že přijdete o šanci hrát se Senicí Evropskou ligu?
To víte, že jsem nad tím přemýšlel. Ale řekl jsem si, že můžeme hned s prvním soupeřem vypadnout, pak se mohou nějací hráči prodávat. Vyšlo mi z toho, že nejlepší bude jít do Slovácka.
Ve Slovácku s bojem o poháry moc počítat nemůžete. Jste na to připravený?
I v Prešově jsme se pohybovali ve středu tabulky. Někdy je ještě lepší hrát o záchranu, kde je víc emocí. Je to výzva.
