Po třech kolech na úplném dně jste opustili poslední místo, je to vzpruha do dalších zápasů?
Důležitější bude, kde se ocitneme po posledním podzimním kole, až pak se bude rozhodovat, kdo bude hrát o poháry a kdo o záchranu. Máme před sebou ještě dvě kola, budeme hrát venku a chceme tam získat nějaké plusové body, aby naše pozice byla do jara co nejlepší. Po podzimu už nechceme být na sestupových místech vůbec.
Věděli jste před výkopem o prohře Českých Budějovic, která vám dávala šanci opustit poslední místo?
Nevěděl jsem to, vůbec jsem se o to nezajímal. Pro nás byl důležitý náš zápas, protože co by nám bylo platné zaváhání Budějovic, kdybychom sami nezvítězili. Výsledek z Budějovic jsme se dozvěděl až po zápase.
Z vaší strany to byl divoký zápas. Dal jste vítězný gól, ale nakonec jste nedohrál...
Trenér nás nabádá, ať doplňujeme útočníky z druhé vlny a tlačíme se dopředu, abychom měli před brankou dostatečný počet hráčů. Při gólu se mi to vyplatilo, míč se odrazil přímo ke mně, měl jsem to proti noze a naštěstí jsem se i dobře trefil. Skončilo to gólem, který byl nakonec i vítězný.
Ale vítězný konec už byl bez vás.
Vyloučení bylo trochu přísné. První žlutou kartu jsem dostal oprávněně, ale druhá byla podle mého názoru necitlivá. Neměl jsem úmysl trefit protihráče. Do souboje jsem přišel pozdě, ale ani jsem soupeře moc nezasáhl, jen jsem mu malinko zavadil o kopačku. Bylo to přísné, ale naštěstí těsně před koncem a kluci to už zmákli.
Jak se vám hraje na dvacetitisícovém stadionu, kdy zápas sleduje jen devět stovek diváků?
Co si budeme povídat, je to nefotbalové prostředí. Na tak velkém stadionu se diváci ztratí. Žižkov, kde jsme hráli minulý ročník, je v tomto směru lepší. Tam to musí vyhovovat každému. Tribuny jsou hned za lajnou a i dvě tisícovky diváků tam vytvoří slušnou atmosféru.
