Po roční pauze nastoupil v říjnu v dresu Brna do ligy a stále bojuje o místo v sestavě Zbrojovky. „Noha je silnější, ale musím si na to zvyknout,“ říká 22letý záložník.
Do Brna v neděli přijede Plzeň, kam jste šel v červenci roku 2021 na hostování a zranil se. Evokuje ve vás tento soupeř něco více?
Nějaké vzpomínky to vytáhne a nejsou všechny nejšťastnější. I za dobu mého zranění jsem ale v Plzni našel pár kluků a lidí, s nimiž jsem si rozuměl, a tak se na ně těším.
ONLINE: Brno vs. Plzeňpodrobná reportáž v neděli od 15:00 |
Po návratu do Brna jste litoval svého rozhodnutí odejít do Plzně. Uzrálo to ve vás více?
Spíše jsem to zpětně analyzoval a řekl bych, že to bylo tehdy tak rychlé, že mi to nedávalo jinou možnost než to vzít. Mohl jsem třeba ještě půl roku počkat, ale kdo by mi zaručil, že bych se nezranil, nebo by se nestalo něco dalšího. Volání klubu z elitní trojky, to se neodmítá. Sáhl jsem tedy po této nabídce, bohužel to dopadlo takto.
242minutnasbíral letos Ondřej Pachlopník v osmi utkáních |
Přineslo vám nešťastné angažmá alespoň něco pozitivního?
Bylo to pro mě zajímavé skrze fotbalovou motivaci. Prošel jsem fotbalovým prostředím v Brně docela rychle a najednou viděl ještě vyšší svět fotbalu. Poznal jsem, že v některých ohledech nestíhám, že musím více pracovat. A s poraněným kolenem se to ještě násobí, že musím pracovat nejen na sobě celkově, ale ještě více posílit koleno.
Cítíte o něj strach? Dáváte si větší pozor?
Na zápasech ne, když jdu do utkání, tak to úplně vypustím a věřím, že jdu do každého souboje naplno. Když jsem ale na tréninku, tak si opravdu dávám pozor, abych nešel do nějakých zbytečných šprajců a soubojů, kde mi to může někdo nechtěně vzít. Kdyby se mi ale něco mělo stát v zápase, tak ať, protože fotbal je moje práce, a když ji nebudu dělat na sto procent, nebudu v ní dobrý.
Jde toto vnímání tak lehce přepnout?
Nedělám to vědomě. Jdu do zápasu a nevnímám, jestli mě někdo zajede, či ne. Na tréninku by to ale byla blbost, kdybych si něco udělal. Věřím ale svým skvělým doktorům, že se vše povedlo. Nebylo to snadné, ale i podle fyzioterapeutů je koleno silnější než předtím.
Řekl jste o hraní po zranění, že to zřejmě už nikdy nebude tak úplně ono, že se vám hraje jinak. Co jste tím myslel?
Je to jiné. Tím, jak jsem s kolenem rehabilitoval a pracoval na něm, tak je to prostě zvláštní. Například nyní v dřepu zvednu více, než jsem dokázal předtím. Noha je silnější, ale musím si na to zvyknout.
13 měsícůtrvala léčba a rekonvalescence jeho zranění kolene |
Musel jste kvůli tomu měnit svoji hru?
Já toho ještě moc neodehrál, tak to nemohu úplně posoudit, ale necítím to tak.
V osmi utkáních jedna branka a 242 minut na trávníku.
To budou jen ligová čísla. Ani v přípravných zápasech toho ale o moc víc nebylo. Zimní pauza byla krátká a spíš se hrála plánovaná jarní základní sestava. Odehrál jsem tedy navíc ještě dva poločasy a něco na podzim za B tým. Zvykám si tedy a je to, jako kdybych znova začal chodit. Sice mě to nijak nelimituje, ale uvědomuji si, že je to odlišné.
Byl jste vždy fotbalový hračička, s míčem vás baví vyšívat mezi soupeři. Nechtějí po vás trenéři větší přímočarost, když vás mají formovat po zranění?
Kouč mi na to nikdy nic neříkal, ani nyní po zranění nechtěli věci měnit. Každopádně bych ale nechtěl měnit svoji herní charakteristiku. Až uvidím, že to nefunguje a zaostávám, začnu o tom přemýšlet.
Při srovnání s Michalem Ševčíkem, který je aktuálně fenoménem Zbrojovky, jde vidět, že on hraje přímočařeji.
Je to také o úkolu na hřišti. Já chodil teď často do hry s defenzivnějšími pokyny, než byly ty pro Ševu. On je hlavně o dost ofenzivnější. Ne že bych já nechtěl dát gól, ale já si užívám více držení míče, než abych z první příležitosti pálil a zakopl míč nebo namazal soupeři. Ševa to někdy bere víc na sebe, já raději situace řeším kombinačně.
V utkání proti Ml. Boleslavi (zády její hráč Jakub Fulnek) útočí Ondřej Pachlopník ze Zbrojovky. Zápas byl veden velmi ostře.
Možná je to drzá otázka, pokud ale platí, že Ševčík po jaru odejde, brousíte si zuby na jeho místo?
Raději bych si zahrál s ním. My se totiž v sestavě pravidelně míjíme. Odehráli jsme vedle sebe jen pohárové utkání proti Táborsku, a to byl takový zápas nezápas. Není to ale v mé moci, hrál jsem po dvou letech jen těch 242 minut, tak se musím držet při zemi a čekat na další šanci.
Jaký máte spolu vztah, když bojujete o místo?
Na tréninku si zahrajeme spolu i proti sobě. Když máme modelová utkání, hrajeme proti sobě, naopak když máme nějaké tréninkové hry, tak si rádi zahrajeme spolu. Jsme kamarádi, rozumíme si a rozhodně si neokopáváme kotníky o místo v sestavě. Žádné zákeřnosti mezi námi nehrozí. Moc mu úspěch přeji. Proč bych měl být v sestavě, když on sype góly a asistence a já v podstatě pořádně stále nehrál.
Zbrojovka ladí novou zbraň, sehrává mladíky Ševčíka s Pachlopníkem |
Po utkáních jste vždy mezi prvními, kdo vychází z kabiny mezi fanoušky, a jste často poslední, kdo odchází. S příznivci dokážete diskutovat, snesete kritiku. Z čeho to pramení?
Je to naše povolání, naše práce. Kdyby nebylo fanoušků, klub nebude mít peníze na nás hráče a celé to padne. Sport se přece dělá kvůli zábavě. Nemám tedy problém vyslechnout kritiku. Jistě, není mi to příjemné a raději bych s nimi slavil něco pěkného. K fotbalu to ale patří.
Narážel jsem na situaci posledního sestupu Zbrojovky, kdy jste se šel omluvit fanouškům, zatímco se trenér Richard Dostálek s příznivci klubu přel.
To byla zrovna chvíle, kdy na nás byla velká vlna kritiky. Nepodařilo se nám utkání, ale já nechtěl fanoušky odbýt. Snažil jsem se tedy s nimi mluvit. Dopadlo to tehdy úsměvně. Ty, co nám ze začátku nadávali, jsem nakonec zavezl domů, dodnes jsme v kontaktu, a dokonce jsme spolu měli i nějaký byznys. Nechodím mezi fanoušky vždy, ale když to tak cítím, nebojím se toho.
Řezníček je hrozba, varuje Horváth. V Brně chce vidět aktivnější hru |
Jaké jsou vaše cíle do jara?
V první řadě musíme myslet na klub a jeho situaci v tabulce. Zároveň ale přiznávám, že musím řešit také nutnost svého osobního rozehrání.
Kam tím míříte? Chcete si ve Zbrojovce říct o využití v B týmu?
Záložní tým je samozřejmě variantou, ale dlouhodobě potřebuji sbírat minuty ve vyšších soutěžích, než je divize. Tam někdy potkáte hráče, co jdou až za hranu.
Je v řešení i možnost posunu postu, nebo i hostování?
V první řadě chci zabojovat o větší prostor ve Zbrojovce a případně další vývoj konzultovat s klubem.
