Mládežnický reprezentant se blýskl i v nedělním utkání proti Slavii, kde jeho nádherný gól přinesl Středočechům cenný bod za konečnou remízu 1:1.
„Pro nás důležitý zisk. Zápas jsme odmakali a odbojovali až do konce. Slavia nás hlavně ve druhém poločase tlačila, na stranách si vytvářela přečíslení, ale my jsme to dobře odběhali. Kromě gólu z ofsajdu jsme soupeře k ničemu vážnému nepustili a bod je pro nás dobrý,“ pochvaloval si Vasil Kušej.
Váš gól byl výstavní. Míč se při dlouhém letu krásně zakroutil přesně k tyči...
Už před zápasem jsem si říkal, že bych mohl nějakou střelu obalit Kolářovi (brankář Slavie) na zadní tyč, protože v podobných situacích není až tolik pružný.
A váš pohled na situaci?
Naváděl jsem si balon na střed a celou dobu jsem myslel na to, že zkusím takhle vystřelit. Jsem samozřejmě rád, že to tam takhle zapadlo, a hlavně že můj gól pomohl k bodovému zisku.
Trochu paradoxní je, že jindy máte spoustu šancí a nic. A tohle ani žádná velká příležitost nebyla.
My jsme tentokrát ani žádnou stoprocentní šanci neměli celkově jako tým, branka padla zpoza vápna. Takže se nám to vlastně otočilo oproti předchozím kolům, kdy jsme obrovské možnosti měli, ale zahazovali je. Příště si je snad znovu vypracujeme.
Byla to nejhezčí branka vaší kariéry?
Nevím, jestli nejhezčí... I na podzim ještě ve druhé lize jsem vstřelil podobný gól za Prostějov proti Líšni. V českých soutěžích jsem vlastně dal jen dva góly levačkou a oba takové pěkné. Proti Slavii se to ale samozřejmě cení mnohem víc. Asi na to budu dlouho vzpomínat. Šancí jsem měl mraky už proti Spartě a Plzni. Takže jsem si říkal, že by bylo dobré konečně proti někomu z té top trojky skórovat. Padlo to tam, jsem za to rád.
Čím si vysvětlujete, že se vám často z výtečných pozic nedaří brankáře překonávat?
Bylo mi řečeno, že je v nejvyšší soutěži všechno rychlejší. Takže pokaždé, když se do té šance dostanu, snažím se situaci řešit rychle, abych se nedostával do soubojů nebo se nezamotával do kliček. Jsem zbrklý, potřebuju získat více klidu, se zkušenostmi to určitě bude lepší.
Slávistický obránce Taras Kačaraba (vpravo) brání Vasila Kušeje z Mladé Boleslavi.
Co s vámi dělá chvála, která na vás míří od fanoušků i z médií? Dokonce už se spekuluje i o dalším přestupu...
Je to hezké poslouchat, ale zůstávám nohama na zemi. Jsem v Boleslavi a myslím jen na to, jak dokončím sezonu v Boleslavi. Když to člověku vleze do hlavy, výkony se hned mohou zhoršit, a navíc to lidé i dokážou omlátit o hlavu. Co bude, to bude, zatím je to daleko.
Jako tým zůstáváte z deváté příčky pět bodů za elitní šestkou, na niž chtěla Boleslav cílit. Co s tím?
Párkrát jsme klopýtli, ale teď jsme ukázali, že jsme silný tým. Myslím si, že tam, kde v tabulce jsme, že to není úplně naše místo. Máme ještě pár zápasů a náskok týmů před námi není žádný závratný. Krůček po krůčku se zvedáme.
