"Je ironie, že jsem jako útočník na gól v Teplicích čekal déle než jako stoper. Ale možná je to tím, že jsem celkem v pohodě," prohlásil Smejkal, hrdina zápasu.
Gól jste dal po rohu.
Měl jsem jít na první tyč jako vždy, cítím se tam dobře. Mareš to prodloužil, míč se ke mně odrazil a se štěstím to tam spadlo. Byl to těžký zápas. Bohemka hraje dobře dozadu, věděli jsme, že ji budeme muset udolat, že to nebude nějak hezký zápas. Výhra 1:0 je daleko lepší na psychiku než 3:0.
Sedí vám role stopera?
Já budu hrát tam, kam mě trenér postaví. A když dám gól, dobře pro mě. Pro nás. V dorostu jsem nastupoval hlavně na stoperu. Až pak jsem začal chvíli hrát v útoku. Trenér Plíšek o tom věděl, pár zápasů v létě mě v obraně zkusil, líbil jsem se mu a už jsem vzadu zůstal.
Je to lepší než v útoku?
Na stoperu se momentálně cítím v pohodě. Návyky z mládí mám, přeorientovat se bylo jednoduché. S Lukášem máme výšku, na hlavičky jsme docela jistí. Byly karty, marodka a já dostal šanci. Takhle to dopadlo. Chci hrát. Potřebuji hrát.
Jste první. Jak to na vás působí?
Bavit se na tohle téma je zbytečné. Ještě není ani třetina ligy. Po 30. kole uvidíme. Teď hrajeme týmově, jeden za druhého. Je to o kolektivu, o partě, o pohodě. Máme super hráče, široký kádr.
Jak dlouho se můžete udržet na čele prvoligové tabulky?
Bylo by super, kdyby až do konce ligy. Určitě na to máme, je super parta. Věřím, že máme na dobré výsledky. I když je vidět, že teď už se na nás soupeři budou připravovat jinak. Budou vyčkávat, my dobývat. To je hrozně těžké.
