Novou sezonu ale odstartoval svým slováckým gólem číslo pět. Obrat výsledku při výhře 2:1 v derby ve Zlíně navíc pomohl dokonat vybojovanou penaltou.
„I kluci jsou rádi, že mi to tam padlo. Čekal jsem na to fakt dlouho. Viděli na mně, že se občas trápím. I tentokrát jsem byl po první šanci smutný. Ale byl jsem ze zápasu ve Zlíně nějaký klidný. Věřil jsem, že to zvládneme,“ líčil třicetiletý Navrátil.
Trenér Svědík v nadsázce říkal, že když jste v přípravě dal dva góly místo jednoho, dal se váš ligový zásah čekat.
Upřímně říkám, že jsem se cítil docela dobře, i na tréninku mi to tam celkem padalo. Ale nechtěl jsem to zakřiknout, protože tak to bylo i dřív. Soustředil jsem se na to a šel do sezony s čistou hlavou. Neříkal jsem si před zápasem, že chci gól dát, jen jsem si říkal, že chceme vyhrát. Jsem rád, že to tam spadlo, ale je to vcelku jedno, mám radost hlavně z naší výhry. Kdyby gól dal kdokoliv jiný, byla by radost stejná.
Zlín - Slovácko 1:2, oba rivalové kopali penalty, domácí díky ní vedli |
Zkoušel jste čekání na gól něčím prolomit? Pomohla vám třeba nedávná svatba?
Nevím, jestli mě svatba uklidnila. (směje se) Metody jsem žádné neměl, je to furt stejné. Doufal jsem, že to přijde. A teď věřím, že to bude pokračovat a ještě týmu pomůžu. Góly se od nás čekají.
Překvapilo i vás, že jste dokázal skórovat hlavou? Měříte přece jen 170 centimetrů.
Nějaké góly už jsem hlavou dal. Kluci si z toho samozřejmě dělají srandu. Ale když jsem viděl, že centr Lukáše Sadílka letí přes Rigiho (útočníka Ciciliu), soustředil jsem se hlavně na to, abych trefil bránu a tlačil míč dolů. To se povedlo. Ale měl jsem v zápase ještě další dvě šance, které jsem měl vyřešit.
Z jedné z nich byla penalta, z níž Daníček rozhodl o vaší výhře.
Vystřelil jsem a Jiráček mě pak jednoznačně dohrál. Když jsem viděl rozhodčího, že to jde zkoumat, byl jsem si jistý, že to bude penalta, protože mě před nohu vzal. Takové věci se teď pískají.
 |
Už jste si myslel, že vaše střela bude gólová?
Kluci říkali, že už při ní zvedali ruce, stejně jako předtím při střele Milana Petržely, když po kličce brankáři trefil tyč. Škoda. Ale možná nás to nakoplo. Viděli jsme, že jsme lepší, tak jsme za obratem chtěli jít. A povedlo se.
Na hrotu máte po letech vysokého útočníka. Jak se s ním spolupracuje?
Velmi dobře. Dokáže vyhodnotit, kdy dlouhý balon prodloužit a kdy jej sklepnout pod sebe, to nám dřív chybělo. Zvládne i podržet míč, je velký, takže to zakryje a těžko se přes něj dostává. A myslím, že ještě bude hrát líp a líp.
