Jedenatřicetiletý záložník v závěru podzimu klesl mezi náhradníky, za poslední čtyři kola odehrál celkem je 54 minut. A svou nespokojenost dával znát, byť byl za hrdinu.
Na hřišti byl sotva minutu, když v 78. minutě z pravé strany pokutového území poslal míč ke vzdálenější tyči přes nešťastného brankáře Valeše. "Chtěl jsem centrovat a ono to spadlo do brány. Šťastný gól," pokrčil rameny.
Pamatujete si, kdy jste naposled zápas rozhodl?
Moc gólů jsem nikdy nedával, což mi bylo vyčítáno.
Lavička o Matějovském"Jeho pozice není jednoduchá. Dokážu se vžít do jeho pocitů. Ale jeho přístup v tréninku je příkladný. Jeho podíl v zápasech velký. Jsem rád, že ho tady mám, byť třeba z dlouhodobějšího hlediska může být jeho pohled jiný, než je pohled klubu. Já si moc vážím, co pro Spartu odvádí." |
Naposled jste skóroval v létě 2011 doma proti Jablonci, kdy jste vyhráli 2:1. Proti stejnému soupeři, ale na jeho hřišti, jste rozhodl závěrečný zápas podzimu. Proč se neradujete?
Chci hrát, ale nehraju. Nemůžu být šťastný. To jsem na hřišti.
Hrát nemohou všichni...
Nechci svou situaci komentovat, chci hrát. Každý chce hrát, neznám nikoho, kdo by nechtěl. Nemůžu být spokojený.
Ale za sparťanský ligový podzim bez porážky snad spokojený být můžete, ne?
To jednoznačně, musíme být.
V Jablonci jste po půli prohrávali. Jak je pro vývoj ligy důležité, že jste zápas otočili?
Je to povzbuzení, jsme rádi, že jsme vyhráli, ale nic hotového nemáme.
