„Taková věc samozřejmě vždycky trochu překvapí, nikdo si ji nepřeje. Nicméně jsem dost starý na to, abych věděl, že když vám chybí výsledky, nekouká se na nic jiného,“ říká Kotrba smířeně.
Jak vaše odvolávání na představenstvu probíhalo?
Nezlobte se, ale to nikomu popisovat nebudu.
Dobře. Jak tedy hodnotíte své krátké liberecké působení?
Chyběl nám čas. Sedm hráčů základní sestavy mělo dlouhodobější potíže, ať už zdravotní, nebo že nehráli. Na každém tréninku jsem ale viděl, jak se pomaloučku zlepšují. Samozřejmě nám chyběly i body. Kdybychom dokázali bodovat alespoň jednou, tak by to bylo o něčem jiném.
Zažíval jste v Liberci velký stres z nutnosti záchrany?
Ne. Já už fotbal beru trošku jinak. Vždycky jsem samozřejmě v napětí. Pro mě to nejtěžší v Liberci bylo, když jsem viděl, jak všichni strašně chtějí - realizační tým, lidi z klubu i skvělí liberečtí diváci. To bylo hrozně zavazující a stresující. Chtěl bych jim všem poděkovat a moc mě mrzí, že to nemělo takový výsledek, jaký jsme si všichni přáli.
V čem podle vás spočívá největší liberecký problém?
Mám na to svůj názor, ale teď není to pravé ořechové ho prezentovat. Jak říkám, jedním z těch problémů byl nedostatek času. Pavelka, Sackey nebo Pokorný se po zranění potřebovali dát dohromady. Posily Breznaník, Bakoš a Brabec se zase rozehrát. Potřebovali jsme to samozřejmě podpořit i bodově. Jenže Slavii jsme v prvním utkání posadili na koně sami a pak jsme měli dvě dobrá mužstva: Duklu a Teplice. Zápasy s týmy, které bezprostředně hrají o záchranu, přijdou až za měsíc. Věřil jsem, že na ně Liberec bude dobře připraven a věřím tomu pořád.
Takže věříte v záchranu Liberce v lize?
Vůbec o ní nepochybuji.
I když je tým psychicky rozklížený?
Ano, ale sám víte, že často stačí jedno povedené utkání a všechno se otočí.
