Chovanec byl zjevně v dobré náladě. V tréninku se náruživě zapojil do hry na dvě branky a při nácviku přímých kopů neomylně předvedl, jakže se vymetá ta pověstná pavučinka.
Když měl ale jít s barvou ven a říci, kdo bude v Hongkongu kapitánem, široký úsměv rázem změnil v tu nejustaranější tvář pod sluncem. "To ještě opravdu nevím," pomalinku, ba přemýšlivě odvažoval slova.
Představu o kapitánovi Chovanec samozřejmě měl, ale včera v útrobách strahovského stadionu by z něj jméno sotva kdo vypáčil. "Vím, kdo by to měl být, ale musím také počkat, co řeknou hráči. Tady Jirka Šíma by nebyl špatný kapitán," vrátila se Chovancovi dobrá nálada při pohledu na rozesmátého kustoda.
Když kouč vzápětí odcházel do sprch, nejspíš narazil na svého asistenta, protože z nitra kabiny zahalekal: "A tím vůbec nejlepším by byl korvetní kapitán Brückner."
Ti zkušenější z reprezentantů se na jménu kapitána shodovali. "To je jasné," nepředstíraně se otázce divil Vratislav Lokvenc. "Kapitánem bude Karel Rada, je z nás přece nejzkušenější."
Z osmnácti fotbalistů, kteří do Asie odcestovali, má tento slávistický obránce na kontě nejvíc reprezentačních startů, přesně třicet. O čtyři míň má sparťanský útočník Lokvenc, šestnáct jich nastřádal ostravský záložník Radek Slončík a třináct Petr Vlček, další obránce Slavie.
"Víte, že jsem o tom ještě nepřemýšlel," zarazil se Slončík, když měl dát tip na kapitána. Vzápětí ale vystřelil: "No jasně, Karel Rada, je v reprezentaci nejdéle a tím pádem nejzkušenější." Vlček, stejně jako ostatní nejprve připomněl, že do toho má co mluvit trenér Chovanec. "Ale podle mě by měl být kapitánem Karel Rada. Hlavně pro ty zkušenosti."
Spoluhráči uznávaný Rada se z kabiny vynořil až úplně poslední. "Co na to mám říct? Samozřejmě mě taková důvěra těší, ale nepředbíhejme. Určitě si k tomu řekne svoje trenér."
V národním mužstvu ještě Rada pásku nenavlékl. V něm je respektovaným kapitánem legionář Jiří Němec, jehož zaskakují další z ostřílených legionářů. Jenže do Hongkongu trenér Chovanec žádného z krajánků nepozval.
"Kapitána dělám ve Slavii od té doby, co kvůli dlouhodobému zranění vypadl Luboš Kozel. Ale v národním mužstvu, to by mě ani nenapadlo," ujistil Rada. Kdyby ale slovo dalo slovo a on šel na hřiště coby kapitán i v reprezentačním dresu, určitě by ho prý žádná nervozita nezaskočila. "Jsem už dost starý na to, abych se jen kvůli pásce najednou rozklepal," poznamenal bezmála devětadvacetiletý fotbalista.
A o vrchovaté míře Radova sebevědomí svědčí semifinále mistrovství Evropy v šestadevadesátém. Tehdy při svém čtvrtém reprezentačním startu bezpečně proměnil jednu z penalt při úspěšném závěrečném rozstřelu českého týmu s Francií o postup do finále.
