Spartu jste pořádně potrápili...
... nemůžeme být spokojení po takovém zápase. Možná s výkonem, ale my chtěli bodový zisk bez ohledu na to, s jakým soupeřem hrajeme. Ale zase nám výkon dává určitou naději do dalších zápasů, ovšem pokud takovou hru nedokážeme zopakovat nasazením, agresivitou, tak se prostě nemůžeme s ostatními mančafty měřit.
Čím si vysvětlujete, že se Sparta nadře na vítězství nad vámi víc než Jihlava?
Sparta sem přijela s vizí, že to zvládne, naše postavení tomu napovídá, ale tato utkání jsou obrovsky ošidná. V uvozovkách v nich není rozdíl mezi outsiderem a favoritem. Nemáme v nich co ztratit – a to je naše devíza, protože pak jsou hlavy čisté, hráči do toho jedou s odhodláním, mají obrovskou motivaci. Myslím, že pro Spartu jsou takové zápasy daleko těžší, než když hrají otevřenou partii na evropské scéně.
V Jihlavě hráčům fanoušci vyčítali malou bojovnost, na Spartu přišlo po dlouhé době v Olomouci přes osm tisíc diváků a za výkon, byť po prohře, tleskali.
Fantastická atmosféra. Dokonce fanoušci hráčům poděkovali, povzbuzovali je i za nepříznivého stavu. Můžeme jen poděkovat a požádat, aby s námi vydrželi i v dalších zápasech, byť ne v tak atraktivních.
Spartu jako její někdejší asistent dobře znáte. S jakým taktickým záměrem jste na ni nastoupili?
Chtěli jsme hrát aktivně. Čekali jsme, že u ní nebude po čtvrtečním utkání s Laziem taková lehkost, to se potvrdilo. Spartu jsme v úvodu do žádných větších šancí nepouštěli, naopak jsme sami byli aktivní. Škoda, že nemáme větší kvalitu ve finální fázi, měli jsme pár situací, po kterých jsme mohli jít do vedení. Zápasy jsou podobné jako vejce vejci. Ve druhém poločase, když se Sparta dostala před šestnáctku, tak zakončila. My se v situacích ve třech ve čtyřech do koncovky netlačíme, hledáme alibi, spoluhráče. Spartě se to vyplatilo a vedla. My jsme měli dvě situace na srovnání, ale bohužel... A závěr už byl tristní: dětská chyba Radakoviče.
Zase. Přitom na podzim hrál parádně, na jaře naopak. Čím to?
Uroš se uspokojil, je potřeba s ním promluvit. Po zápase si k tomu řekla své kabina, což je důležité. U Uroše je to složitější, že se u něj projevuje jižanská povaha, nicméně kvalitu, kterou měl na podzim, teďka nemá, a to je zase jeden z těch střípků, proč nejsme úspěšní. Je potřeba s ním pracovat, je to složitější proces, ale předpoklady má fantastické. Je třeba, aby jeho hlava byla na tyto situace připravenější. Je to devadesát čtyřka, mladý hráč. Nehledal bych za tím senzaci, výkonnost ještě u něj není vyrovnaná.
Zdá se, že nejste spokojen ani s výkony Mahmutoviče, kterého jste stáhl už po hodině hry.
Nejsem, pracuje málo pro mužstvo. Je třeba si to říct – a on si to musí v první řadě hlavně přiznat, abychom se mohli od toho odpíchnout. To je nejdůležitější. Měli jsme očekávání, ale já říkal, že jméno ještě nikdy nic nevyhrálo, to se naplňuje. Musí pracovat. Hrajeme o záchranu, ne o pátý flek, kde není rozhodující každá chyba. My se musíme rvát o každý balon i v horní pozici, a to zatím nesplňuje. Nejvíc mě však na něm vadí, že nereaguje na každou situaci tak, aby soupeře ohrozil. Má k tomu předpoklady, je to náběhový hráč, ale když tam ve třech situacích nejde, byť se může zdát, že zbytečně, tak je to chyba! Musí se jednoznačně zlepšit.
Kapitánskou pásku po Vepřekovi převzal Buchta. Proč?
Ne že by to Vepřek nezvládl, ale výkonnost ho teď neopravňovala, aby pásku nosil. Bylo potřeba, aby ji měl hráč, který výkonem a hlavně působením na mužstvo má pozitivní vliv, to se úplně nedělo podle našich ani jeho představ, takže jsme sáhli ke změně. Byť má brankář někdy k poli daleko, myslím, že to byla správná volba.
Ztrácíte už pět bodů na čtrnácté místo, zápasy ubývají...
Máme devět kol a už bijeme na poplach, to je jasný. Bodový rozdíl je zase větší. Nicméně jsme si po zápase řekli: Toto je výkon, který nás ještě může udržet ve hře.
Ale nesmíte dělat individuální chyby, jako předvedl Radakovič.
Chyby spíš vyplynou z přemíry snahy, něco s tím udělat. To je na škodu, potřebujeme teď hrát jednoduše. U soupeřovy šestnáctky ať jsme aktivní, tam ať riskujeme. Hráči s tím chtějí něco udělat, a ve finále se to otočí proti nim.
Michal Ordoš říkal, že pokud nezvládnete nadcházející zápasy se Zlínem a Baníkem, je po nadějích na záchranu.
Kdybychom tato utkání neměli zvládnout, nemáme se o čem bavit. Pokud k tomu přistoupíme se stejnou odpovědností a aktivitou jako proti Spartě, máme velké předpoklady je zvládnout. Jinak budeme mít problémy.
