"Bylo to ode mne špatné. Jsem přece jen zvyklý hrát u čáry a než jsem se přizpůsobil na hru uprostřed, tak uběhl celý poločas," konstatoval devatenáctiletý Martin Fillo, hráč se zkušenostmi z juniorských národních výběrů.
"Boleslav se na nás valila středem. Ještě že se vytáhli kluci v obraně. Já jsem se svou hrou nebyl vůbec spokojen."
Milan Barteska mívá především ofenzivní úkoly. Měl jste je také vy?
Měl jsem si hlídat středního záložníka soupeře, ale jinak jsem nedostal obranné úkoly.
Ve druhém poločase přišel na hřiště ještě další středopolař, Jiří Šíma. Jak jste se rozestavili?
Vysunul jsem se hodně dopředu, hrál jsem jakéhosi staženého útočníka. Měl jsem dost volnosti. Ale soupeř nás dost válcoval. Mne už ke konci braly křeče. Strašně jsme běhali bez míče, a to vyčerpává.
Přivezli jste ale z Mladé Boleslavi bod. A ten má hodnotu...
Bod je dobrý. Ale hlavní zásluhu na něm má Robert Vágner. Jeden gól dal, druhý padl po penaltě, kterou sudí písknul po faulu právě na něho. My jsme Robertovi vlastně jen asistovali.
Dneska hraje na Spartě Arsenal v Lize mistrů. Loni jsme v létě už v Praze trénoval, pojedete se podívat?
Ne, nejedu. Nejsem srdcem takový sparťan, abych tam musel být. Navíc, když jsem se na některá utkání vydal, tak dopadla pro Spartu špatně. Dostala gól pět minut před koncem a prohrála 0:1 třeba s Laziem.