„S jabloneckým klubem jsem se dohodl, jsem rád, takhle jsem to chtěl. Chci se poprat o šanci v první lize,“ tvrdí jedenadvacetiletý útočný dravec Ladislav Grubhoffer.
Máte v hlavě i variantu, že byste se do toho nejužšího kádru Jablonce po přípravě nedostal?
Útočníků je tady dost, bude to těžké. Kdybych se do toho konečného výběru pana trenéra Rady nedostal, chtěl bych jít zase někam na hostování.
Jak budete vzpomínat na Varnsdorf, prali jste se o postup do druhé ligy, ale nakonec to nevyšlo...
Byl jsem tam naprosto spokojený, super parta, super lidi okolo. Jen škoda, že ten postup utekl. Zklamání bylo velké, ale ke konci už jsme byli realisté, tušili jsme, že Čáslav už to nepustí.
A do Varnsdorfu byste se případně nechtěl vrátit a pomoct k dalšímu útoku na druhou ligu?
Těžko říct, přece jen bych se chtěl posunout o krůček výš a zkusil třeba druhou ligu.
Proč jste vlastně nezůstal po podzimu v Jablonci?
Ke konci podzimu jsem šel do áčka, za které jsem nastoupil na pár minut v šesti zápasech v první lize. Začal jsem zimní přípravu, ale zranil jsem se a byl jsem na operaci menisku. Pak jsem se rozehrával za B-tým a přišla nabídka z Varnsdorfu, který hrál o čelo, tak jsem toho využil.
Dal jste za sezonu celkem 17 gólů, čím to, že vám to tak střílelo?
Hlavně tím, že ve Varnsdorfu byl výborný tým, který hrál útočně. To mi jako útočníkovi samozřejmě vyhovovalo, dostával jsem se hodně do šancí a prostě mi to tam padalo.
Co říkáte výkonům Jablonce B a jak vá mbylo, když jste ho doma rozdrtili 8:0?
Jsem moc rád, že se ti mladí kluci ve třetí lize nakonec zachránili, zasloužili si to. A ten debakl? Přiznám se, že jsem z toho měl trochu rozporuplné pocity. Věřil jsem, že vyhrajeme, ale tolik?
O minulém víkendu vám skončila sezona, jaký teď máte program?
Pojedu se podívat za rodiči domů do Poličky, kde jsem začínal s fotbalem, a hned v pondělí začnu trénovat s jabloneckým áčkem.
Takže dovolená nebude žádná?
Ta musí počkat, protože se chci poprat o šanci v první lize.
