„Ne že bych tyhle statistiky sledoval, ale vím o tom. Ze dvou jsem zůstal sám,“ zmínil Simerský svého kolegu ze zlínské obrany Petra Buchtu, který měl až do středečního duelu v Plzni také stoprocentní účast.
Simerský je železným mužem Fortuna:Ligy. V loňském ročníku odehrál až na jedinou výjimku všechna utkání od začátku do konce.
„Zrovna se nám narodil syn, takže jsem měl náročnější program a potřeboval jsem si odpočinout. Zápas se nám nepovedl, takže jsem byl rád, že jsem se ho nezúčastnil,“ připomněl boleslavský debakl 1:6.
Když mluví o své sérii, z pověrčivosti si zaklepe na zuby. Ví, že ji může kdykoliv přerušit zranění nebo nemoc.
„Odmala jsem na zranění netrpěl. Doufám, že to vydrží,“ přeje si Simerský, jehož míjejí také disciplinární tresty.
V minulé sezoně posbíral dvě žluté karty, v letošní pouze jednu.
„Od žáčků nás trenéři učili nefaulovat, tak se to snažím mít na paměti. Karty se mi vyhýbají. Jestli je to dobře, nebo špatně, musí posoudit trenéři,“ prohodil odchovanec Viktorie Otrokovice.
Trenéři mu ale věří. Přestože liga přerušená onemocněním covid-19 pádí anglickými týdny vpřed, Simerský jako jediný zlínský hráč po přestávce odběhal v pěti zápasech kompletní porci minut.
„Zpočátku jsem si myslel, že to bude až nezvladatelné. Ale musím říct, že mi to docela vyhovuje. Málo se trénuje, jenom se hraje. Už nejsem mladík, takže vím, jak se připravit, a v zápasech se cítím dobře,“ líčí Simerský.
V Plzni si však ve středu moc radosti neužil. Zlín se sedmi změnami v zahajovací sestavě nekladl favoritovi odpor a domů se vracel s jasnou porážkou 0:3.
„Měli jsme před zápasem plán, ale nedařilo se nám ho plnit. Pomohla nám až přestávka. Vyjasnili jsme si, co chceme hrát, a pak to šlo i vidět,“ podotkl Simerský. Ustrašený výkon z první půlky ho mrzel. „V těchto zápasech nemáme co ztratit, takže by bylo lepší, abychom se prezentovali odvážněji. Stát se může cokoliv, zápas začíná 0:0.“
Tak jako v neděli na Slavii, kde bude Zlín usilovat o udržení 13. příčky, která skýtá výhodu tří domácích duelů ve skupině o záchranu.
„Byla by to pro nás velká pomoc,“ dobře ví Simerský, bez něhož by byla zlínská sestava neúplná.
