Pilíkovy výkony a přínos půjde zhodnotit až po startu ligy. Zatím se tak dají srovnávat zanedbatelné detaily. Třeba to, že 39letý Zavadil, který po brněnské pětiletce zamířil do druholigové Opavy, nejen před žurnalisty vystupoval přátelsky.
To Pilík při prvním setkání s novináři mluvil tiše, většinu rozhovoru pokukoval po podlaze. „Zatím v Brně spíš pozoruju okolí, na obědy jedu raději s klukama, abych si prohlédl cesty. Až potom to zvládnu sám,“ plánuje 28letý záložník, jenž v nejvyšší soutěži nasbíral 243 startů.
Drtivou většinu v rodné Příbrami, která se v květnu zřítila do druholigové pasti. „Hrát o záchranu není nic příjemného. I když za ty roky jsem na to zvyklý. Doufám, že se tomu vyhneme a budeme hrát výš,“ hlásí brněnská posila, o kterou mimo jiné usiloval i Zlín.
„A nebyl to jenom Zlín. Brno ale bylo nejrychlejší, nejkonkrétnější. Rozhodlo i to, že o mě stál trenér Habanec, sám mi i volal. Známe se i z působení v Ústí nad Labem, kde mě trénoval, když jsem byl mladý.“
Koloritem posledních Pilíkových rozhovorů se stává i otázka na loňské popíchnutí brněnských fanoušků, které po proměněné penaltě hecoval prstem u ucha. „Bylo to v emocích, v tu dobu mě to napadlo. Fanoušci na mě pořvávali, tak jsem udělal tohle,“ zavzpomíná. „Teď to cítím tak, že já i fanoušci jsme na jedné lodi. A doufám, že i oni to takhle budou brát.“
