"Arsenal byl vynikající a musím říct, že vedle osvědčených opor smekám před poměrně neznámými mladými hráči, kteří předvedli znamenitý fotbal. Tady bych zdůraznil to slovo poměrně, protože přece jen ještě nejde o známé hvězdy. Například Eboué, Senderos, Fabregas, Hleb nebo Reyes, to tedy klobouk dolů.
U vítězů bych mimo jiné vyzdvihl ten úžasný tempo fotbal. Arsenal hrál nahoru dolů, byla to osmdesátiminutová fantastická jízda a právě to nevídané tempo Juventusu nevyhovovalo. Říkám osmdesátiminutová proto, že v závěru už polevil i Arsenal.
Italové to tempo nestíhali a právě v téhle souvislosti si myslím, že by jim Nedvěd hodně pomohl. Nedvěd je prostě fotbalová mašina, neúnavný jezdič a už vidím, jak by byl ve svém živlu a jak by strhával ostatní. Zkrátka, Nedvěd turínskému mužstvu chyběl hodně.
Další silnou stránkou Arsenalu byla obranná fáze. Když si ani neškrtli tak vyhlášení útočníci, jakými jsou Ibrahimovic a Trezeguet, to už mluví samo za sebe. Domácí obránci je prostě k ničemu nepustili a to si ještě pravý bek Eboué dovolil podporovat útočnou fázi a vyrážet až k italské šestnáctce.
Samostatnou kapitolou byli Fabregas a s Henrym.
Technický a dynamický štírek Fabregas, kterému zanedlouho bude teprve devatenáct, je na své mládí už komplexním záložníkem. Dal gól a na další nezištně přihrál, přitom s vynikajícím přehledem.
Na Henrym bylo vidět, s jakou obrovskou chutí hraje. Když má takový den, tak z něj ta chuť do hry úplně vyzařuje. A právě to byl úterní zápas. Takže Henry byl samozřejmě jako ve většině zápasů opravdovou duší mužstva. Ač typický útočník, nedělá mu žádné potíže vracet se pro míče hluboko do pole, precizně je rozehrávat a zároveň se i objevovat před turínskou brankou.
A ještě jeden pozoruhodný moment Henryho. Ta situace před jeho gólem, kdy byl rychlejší než míč a dostal Fabregasovu přihrávku na paty. Ten míč nebyl ideální a málokdo by si s ním poradil tak elasticky jako Henry. On totiž své tělo dokonale ovládá a tady bylo vidět, jak mu dokáže poručit. Byla to zkrátka paráda, stejně jako celé vystoupení Arsenalu.
Z Juventusu tu soupeřovu divočinu stíhal jakž takž jedině Camoranesi, ale stejně jako téměř všichni jeho spoluhráči také on nezvládl závěr zápasu psychicky. Fotbalisti Juventusu byli nervózní, dělali naivní dětské fauly a vyloučení Camoranesi se Zebinou oslabili mužstvo pro odvetu úplně zbytečně."
