„Tři sta derby. Safra, to je tak obrovský časoprostor,“ nadechne se vitální důchodce, ročník 1943, když dokončí túru po šumavských vrcholcích a najde si chvilku na vzpomínkové povídání.
Sparta - Slaviav neděli od 19 hodin ONLINE |
„Víte, já když začal na Spartu chodit jako študák, vždycky jsem potkával pana Basiku, vysokého chlapa, který něco pamatoval. K němu jsme chodili pro rozumy z fotbalového dávnověku, protože o tom všem uměl krásně mluvit. Řečí vázanou, jak se tehdy říkalo. Úplně ho slyším: V roce 1912 přijel na Letnou anglický tým Derby County, který sehrál se soupeřem utkání ve hře v míč kopaný... Tehdy mi to připadalo, že mluví o pravěku,“ říká.
A teď?
Vidíte, teď už taky na fotbal chodím skoro pětašedesát let. A to, o čem tehdy vyprávěl a připadalo nám to jak z učebnic dějepisu, bylo v porovnání s těmi mými současnými vzpomínkami vlastně nedávno.
Jak se na třísté derby těšíte?
Víte, že pořád stejně? Jen už nevyskočím tak vysoko, abych při oslavě gólu shodil lustr, což se mi dřív taky stalo. Už ani nevyvádím jako v době, kdy jsme měli s kamarády doupě na dřevěné tribuně za brankou vzdálenější od Letenské pláně. Tehdy jsme volávali: Zavolejte uklízečku, soudce vidí ho...! Ale nikdy jsme se se slávisty neprali.
Stav před derby: Slavia bude na cestách a je na tom lépe než loni. Co Sparta? |
Co pro vás vlastně souboj s největším pražským rivalem znamená?
Derby, to je vrchol. Perla sezony. A společenská událost. Nelíbí se mi, když z něj někdo dělá setkání nepřátel. Pamatuju časy, kdy bývalo jen soubojem hecířů. Vlajkonoši bývali promíchaní, nervali se mezi sebou, přitom bylo vždycky narváno, až stadion praskal.
Na které derby vlastně vzpomínáte nejradši?
Nedokážu říct jedno. Mám jich několik, nevadí?
Naopak!
Tak třeba to první, které jsem viděl jako gymnazista na jaře v devětapadesátém, i když pro Spartu neskončilo dobře. Vedli jsme díky Maškovi, který zrovna povýšil z dorostu, a stejně prohráli. To si pamatuju hlavně proto, že s Maškem v sestavě jsme pak Slavii snad desetkrát v řadě porazili. Ona taky v šedesátých letech na dvě nebo tři sezony zahučela do druhé ligy, ale když se vrátila, to bylo něco.
Momentky z derby ze září 1965
Povídejte.
Podzim pětašedesátého, hrálo se na Strahově, skončilo to 2:2 a já ještě teď mám před očima, jak byli lidi natěšení. Přišlo jich padesát tisíc! Pamatuju, že když šel průvod ke stadionu, nad tím davem vlál transparent: Ať žijí nejslavnější české jednoty, Sparta a Slavia! To víte, teď, když už jsem starý dědek, mě tohle tehdejší fanouškovské propojení dojímá. Ale mám v paměti i pozdější derby, třeba duben pětadevadesátého.
A gól Pavla Nedvěda v poslední minutě?
Přesně. Slavia vedla ligu o pět bodů, Sparta nasadila Pepíka Chovance, který už seděl v kanceláři, a dlouho to vypadalo na remízu. V poslední minutě Méďa nejdřív ve vápně spadl na zadek, pak se rychle zvedl a trefil se do vinglu - a titul byl nakonec náš. Taky mě dodneška mrzí, že jsem nebyl přímo na stadionu před dvaceti lety, když derby skončilo 4:4.
Co se stalo, že jste chyběl?
Bylo vyprodáno, lístek na mě tehdy nezbyl. Seděl jsem v Chotkových sadech na lavičce a poslouchal aspoň na dálku ten řev ze stadionu. Co jiného se dalo dělat?
Ke kterému derby se vracíte nerad?
V poslední době se mi nelíbilo žádné (smích). My sparťani trpíme. Největší šok jsem zažil před třemi lety, kdy jsem na Letnou nemohl a ani jsem nestíhal začátek zápasu v televizi. Venku zima, sněhová vánice, přijdu k obrazovce před druhým poločasem a zírám: Vedeme tři nula! Jenže slávisti ještě vyrovnali. Na to se nevzpomíná hezky.
Momentky z derby v březnu 2018
Co nejdivočejší derby?
Ne že bych si vybavil nějaké maso z obou stran, spíš nešťastné úrazy. Hlavně březen 1978, kdy slávista Cipro ukončil kariéru Buškovi, přerazil mu nohu. Další tragédie byla, když sparťan Gabriel v devětadevadesátém přelámal holeň spoluhráči Labantovi. Hrozivý zážitek. A pořád přemýšlím, kam by to asi dotáhl Pepíček Jurkanin, kdyby ho slávista Hildebrandt na podzim 1966 nezranil. Vypadalo to na obyčejného koňara, Jurkanin hrál hned za čtrnáct dní, ale už to nikdy nebyl on. Přitom si předtím od sedmnácti na hřišti dělal, co chtěl.
Když jsme u jmen, kdo je pro vás největší personou derby?
Bez diskuze Andrej Kvašňák, sparťan století. Ten vyčníval vším. Postavou, lišáctvím, humorem, technikou. Kolik zápasů on dokázal obrátit, když Sparta nebyla lepší! Vždycky tým zfanatizoval, v dobrém zblbnul, tím svým šibalstvím a veselou povahou. Takového vůdce v derby potřebujete jako sůl. A ještě Víťa Lavička. Možná nenápadný, ale významný aktér důležitých zápasů, v derby vždycky vyčníval. Když se vrátil jako trenér, měl jsem radost.
 |
Zápasů se Slavií jste viděl tolik, že si směle můžete tipnout: jak to v neděli dopadne?
Upřímně, budu rád aspoň za remízu. Trenér Trpišovský je kouzelník, vždycky na nás dokáže něco vymyslet. Poslední roky mě vycvičily, jsem něco mezi středním optimistou a středním pesimistou. Ta plichta by mi vážně stačila. Ale kdybychom tuhle Slavii, která neprohrála přes padesát zápasů, porazili, slavil bych. V lednici mám asi jen nealko pivo, ale ve skříni mám Heffron, vynikající rum. Dal bych si na Spartu panáčka.
