Byl to ve čtvrtek večer v Edenu zvláštní večer.
Pro slávisty fotbalově vydařený, před parádní kulisou, se skvělým finišem. Ale oslavy tentokrát byly jiné.
Jiné než kdykoli předtím.
Když fandové začali po utkání skandovat Kačarabovo jméno, ukrajinský stoper sundal černou bundu, vysvlékl dres a daroval ho jednomu z příznivců na tribuně. Až potom ho pobídl vedle stojící Tecl, aby přelezl bariéru a společně s krajanem Talovjerovem předstoupil před fanoušky.
Ti dva už před výkopem kráčeli bok po boku. Na rozcvičku z tunelu vyrazili nejprve Kačaraba s Talovjerovem, až po nich zbytek týmu.
„Jsou věci, které jdou daleko za hranice fotbalového světa,“ připojila Slavia už během dne vzkaz na sociálních sítích.
„Byl to nejhorší den mého života. Pro mě, mou rodinu, mou Ukrajinu. Pro všechny lidi, kteří tam bydlí,“ hlesl Kačaraba po zápase, ve kterém vedl Slavii symbolicky jako kapitán.
Hlasatel i fanoušci Slavie ho před výkopem vítali ještě vřeleji než všechny ostatní. Opakovaně vyvolávali jeho jméno, dlouze aplaudovali. A hned nato spustili bouřlivé: „Putin je č....!“
Ukrajinec Kačaraba: Nejhorší den mého života, bylo těžké se koncentrovat |
Jakmile potom uvnitř stadionu chvíli před výkopem už tradičně pohasla světla, pořadatelé do reproduktorů pustili slavnou melodii Karla Kryla, kterou napsal krátce po sovětské okupaci Československa v roce 1968.
Bratříčku, nevzlykej, to nejsou bubáci,
vždyť už jsi velikej, to jsou jen vojáci,
přijeli v hranatých železných maringotkách...
A zatímco stadionem zněla slova o pocitech vzteku a beznaděje, fandové ztichli a do potemnělé arény svítili mobilními telefony.
Tuze silný moment.
To všechno byla reakce Slavie na aktuální dění na Ukrajině, kam v noci ze středy na čtvrtek vtrhla Putinova ruská armáda. Prezident Volodymyr Zelenskyj vyhlásil válečný stav.
„Věřím naší zemi a naší armádě,“ napsal na svém Instagramu v průběhu dne Taras Kačaraba. „Ukrajina je moje vlast a chci poděkovat těm, kteří chrání naše hranice.“  |
„Pro nás všechny to byl obrovský šok. Bezmoc. Beznaděj. Nejen pro Tarase s Maksem, kteří jsou přímo z Ukrajiny, ale i pro další kluky, kteří tam mají příbuzné. Celý den jsme to sledovali podrobně a kluků je mi strašně líto. Špatně se mi o tom hovoří,“ kroutil hlavou trenér Jindřich Trpišovský.
K postoji Slavie se ve čtvrtek večer přidal i soupeř z Turecka s výmluvným heslem: No War, tedy Ne válce.
Domácí navíc při nástupu navlékli trika v barvách těžce zkoušené země. Vzkaz na hrudi? Stojíme při tobě, Ukrajino!
