Padesátiletý Pařízek chytal v úplně jiné době. Jakmile mu obránce v nouzi poslal zpětnou přihrávku, on balon zpravidla napálil, co nejdál to šlo. Pěkně nártem, třeba naslepo, hlavně na jistotu. Jenže za posledních deset patnáct let prošlo brankářské řemeslo revolucí.
Chce se konstruktivní rozehrávka. Nejlépe po zemi. Klidně na risk.
Brankář má pomalu podobné povinnosti jako střední obránce. Ve fotbalové hierarchii se liší jen jinak zbarveným dresem a rukavicemi.
Chytání je moje poslání. Příběh svéráze Pařízka vychází knižně |
„Za našich časů spočíval brankářský trénink v tom, že jsme zhruba osmdesát procent času trávili chytáním a dvacet procent kopáním. Teď je to přesně opačně. Fotbal se změnil a role brankáře tuplovaně. Už malí kluci se v brance soustředí na to, aby měli kopací techniku co nejvíc vypilovanou,“ popisuje Pařízek, který se stará o brankářské talenty v Jablonci.
Ze svých ligových zážitků na Žižkově nebo Antverpách sepsal autobiografii Chytej!, jenže teď se v roli trenéra musí přizpůsobovat nové éře. Klidně jí říkejme: Kopej!
„Prakticky všichni hlavní trenéři chtějí: Připravte nám brankáře tak, aby uměl nohama rozehrát pod tlakem. Problém je, že u toho příliš nezohledňují míru rizika. Prostě chtějí hrát konstruktivně.“
Thibaut Courtois se rozcvičuje před zápasem Realu Madrid.
Malá domů už se dávno nesmí. Připomeňme, že od roku 1992 brankáři nemohou chytit zpětnou přihrávku od spoluhráče. Prakticky všichni brankáři, kteří se fotbalem živili na rozhraní změny pravidel, si prošli životní změnou. Jak s úsměvem líčí Pařízek: „Třeba můj kolega Juraj Šimurka, ten když dostával balon na silnější pravačku, křičel: Sakra, nedávej mi to! O jeho levačce se nemusíme bavit, to byla krchňa.“
Vyřízený Liverpool, směšná obrana. Hráči jsou k nepoznání, otřesné, říkají experti |
Brankáři můžou na „malou domů“ reagovat nohama, což se v úterním osmifinále Ligy mistrů ošklivě vymstilo hvězdám z plakátu.
Nejprve Thibaut Courtois z Realu Madrid. Ve 14. minutě se mu popletly myšlenky. Sám vám popíše situaci, při níž si nejprve skákající míč ztlumil na hrudi: „Kontroloval jsem balon a chtěl ho poslat levačkou doprava. Ale pak jsem si řekl, že si to dám na pravačku, míč mi skočil na koleno a bylo zle.“ Přesně tak to bylo. Trapas jako hrom. Ostuda.
Odskočený míč si vzal útočník Salah a lehce posunul Liverpool za vedením 2:0. Kdybyste si v tu chvíli vsadili, že Real nakonec po famózním obratu zvítězí 5:2, vyděláte majlant.
Liverpoolský brankář Alisson inkasoval proti Realu Madrid.
Stalo se. I díky dalšímu brankářskému omylu. Tentokrát zaváhal Alisson. Brazilec, kliďas a mezi brankáři vyhlášený technik. Ouha! Tak dlouho přemýšlel, co s míčem udělá, až se rozhodl přihrát doprava a trefil clonícího útočníka. Vinicius měl gól zadarmo, Alisson mindrák a Liverpool rázem ztratil dvougólové vedení. Právě ten moment bitvu gigantů rozhodl, neboť opařený Liverpool neměl sílu vstát.
Na sociálních sítích se okamžitě rozjela přestřelka o nejlepší brankářský vtip. Nejsnadnějším terčem byl Loris Karius, jenž Liverpoolu zpackal finále Ligy mistrů 2018 (také proti Realu) a ze hřiště odcházel v slzách. Nutno připomenout, že v nové éře se asi nenajde gólman, který by si po malé domů nezpůsobil malér. Škarohlídi se ušklíbnou: „Inu, moderní fotbal.“
Ale taková je doba. Riskovat se musí, jen se to holt někdy vymstí.
