Před zápasem se útočníci rozcvičovali spolu, Štajner posílal centry před branku, Nezmar zakončoval. Do branky neposlal ani jeden míč, obránce Johana, který se do hry na chvíli zapojil, byl mnohem úspěšnější.
Nezmar si střelecké štěstí nechal do zápasu a vybral si ho hned při první příležitosti: po 26 vteřinách zblízka doklepl Kolouškův centr a zajistil Liberci vedení 1:0. "Tušil jsem, že bude Koloušek centrovat ke vzdálenější tyči, tak jsem si počkal, jestli tam míč opravdu projde," popisoval. "Brankář nestíhal, a mě stačilo trefit prázdnou bránu."
Dal gól a na čas zmizel z obzoru. Čekala ho tvrdá práce v rozehrávce, vracel se pro míče, rval se ve vzdušných soubojích. "Snad to má dáno geneticky, a proto se jmenuje Nezmar," ocenil útočníkovu černou práci trenér Ladislav Škorpil.
Na scéně mezitím začala zářit hvězda druhého člena libereckého útoku Štajnera. Společně s Kolouškem táhl všechny útoky, byl prvním, komu se začal bílý dres špinit při skluzech a tvrdých soubojích.
Francouzští obránci si dobře pamatovali na drzého útočníka, který dal úvodní gól lyonského zápasu, a v odvetě si na něj dávali dvojnásob pozor. Často se musel Štajner prát s přesilou dvou i tří protihráčů, ale nikdy se nenechal odradit a do soubojů chodil naplno.
Zářila z něho sebedůvěra, v těžkých chvilkách uklidňoval i diváky. "Klid, to bude dobré," říkal gesty směrem k tribuně.
Na hřišti se sám klidně se pustil mezi dva obránce a v pokutového území způsobil takovou melu, že Edmilson v sedě na zemi tečoval míč rukou. Rozhodčí to však neviděli. To příště, když se Štajner pasoval hned s trojicí lyonských zadáků, vykoledoval si faul a Liberec zahrával nebezpečný přímý kop.
To byla šance pro Nezmara, který si jako vyhlášený hlavičkář hledal vhodnou poici pro zakončení. Jenže i jeho měl soupeř přečteného a urostlý kanonýr dostal stejně disponovaného strážce. Pro obránce Müllera začínal každý rohový či přímý kop stejně: rozpažil a nalepil se na Nezmara. Útočník se nevzdával, většinou se od protihráče dokázal odlepit, ale prostor, který takto získal, se nikdy neprotínal s dráhou letu míče.
Nakonec se za standardní situace prosadil Štajner, když v 75. minutě dal z Kolouškova přímého kopu vstřelil zlomovou branku. "Ani nevím, jak jsem to tam dostal, Kolouškův trestňák mířil doprostřed branky, mně se podařilo směr změnit," poznamenal Štajner.
Lyon ztratil kontrolu nad zápasem a dvěma góly se nechal srazit do kolen. "Druhý gól byl strašně důležitý, Francouzi začali spěchat a museli otevřít hru," řeklo Nezmar.
Brzy přišla jeho chvíle. Zase byl v pravý čas na správném místě, jak to od něho liberecký fanoušek očekává. "Pomohl mi brankář, který si nerozumněl s obráncem," komentoval francouzský kiks, který přišel po Štajnerově centru.
Závěrečný gól pohárové bitvy jako jediný nemá za autora ani jednoho z libereckých kanonýrů. Cestu Neumannovi ke čtvrté trefě odvety však vydláždili oba útočníci společně: Nezmar prodloužil Štajnerův centr a Letná vybuchla počtvrté.
