Mistrovství světa 2022
Nevolníci? Zahraniční dělníci pracují na stadionu v Dauhá. Kvůli údajně...

Nevolníci? Zahraniční dělníci pracují na stadionu v Dauhá. Kvůli údajně špatnému zacházení se zahraničními pracovníky teď Katar schytává kritiku z celého světa. Údajně jich na stavbách stadionů a hotelů tisíce zahynuly – ve skutečnosti se však podmínky pro dělníky v Kataru zlepšují. | foto: Reuters

Kvůli fotbalovému MS měsíce i roky bez volna. Katar přiznal vykořisťování

  • 8
Katarští organizátoři mistrovství světa ve fotbale, které se uskuteční v listopadu a prosinci tohoto roku, připustili, že pracovníci, kteří byli najati kvůli přípravám pompézního turnaje, byli vykořisťováni. Přiznání přišlo v reakci na vyšetřování lidskoprávní organizace Amnesty International.

„Fyzicky a emocionálně vyčerpaní pracovníci se pořád dokola hlásili do služby, protože jinak jim hrozily finanční sankce. Nebo ještě hůř ukončení smlouvy nebo deportace. Věděli, že jejich zaměstnavatelé porušují zákon, ale báli se jim postavit, cítili bezmoc,“ uvedla Amnesty International.

Podmínky pracovníků ostrahy, kteří dennodenně makali u výstaveb osmi nových stadionů a infrastruktury pro světový šampionát, označila organizace za nucené práce.

Amnesty International publikovala svou zprávu, o níž informovala agentura AP či server BBC, pár dnů po nablýskaném losu turnaje, který se uskutečnil v pátek 1. dubna.

Výsledky MS v Kataru: Argentina v čele s Messim mistrem světa, ve finále zdolala Francii

Přes třicet přeshraničních pracovníků vypovědělo organizaci, že neměli volno měsíce či dokonce roky. Vylíčili, že jejich zaměstnavatelé - navzdory katarským zákonům - nerespektovali maximálně šedesátihodinový pracovní týden a povinné denní volno, pokud tohoto limitu bylo dosaženo. Ti, kteří si jej i tak chtěli vzít, aby si alespoň trochu odpočinuli, čelili srážkám ze mzdy.

Šlo o dělníky ze soukromých firem, které kromě stadionů a infrastruktury zajišťovaly ostrahu nedávných turnajů včetně MS klubů 2020.

„Pracoval jsem i celé měsíce bez odpočinku,“ prozradil pracovník z Keni.

„Neměl jsem volno tři roky!“ doplnil ho Abdul z Bangladéše.

Většina (29 ze 34) vypovídajících potvrdila, že byli nuceni podstupovat dvanáctihodinové šichty bez dne volna po dlouhé týdny.

„Navzdory pokroku, kterého Katar v posledních letech dosáhl,“ uznala Amnesty International, „náš výzkum bohužel naznačuje, že zneužívání v soukromém bezpečnostním sektoru - po kterém bude během mistrovství světa ve fotbale stále větší poptávka - zůstává systematické.“

Katar, který tvrdí, že v roce 2014 - až čtyři roky po přidělení pořadatelství - zavedl opatření na ochranu zdraví a bezpečnosti, pochybení přiznal a obvinil z porušování zákonů tři společnosti.

„Bylo zjištěno, že tři firmy nedodržují předpisy v řadě oblastí,“ uvedli katarští organizátoři mistrovství světa v prohlášení.

Šampionát v Kataru

kontext i kontroverze

„Tato porušení byla naprosto nepřijatelná a vedla k uplatnění řady opatření, včetně zařazení dodavatelů na sledovanou nebo černou listinu, aby se zabránilo jejich práci na budoucích projektech - včetně mistrovství světa ve fotbale - před nahlášením uvedených dodavatelů ministerstvu práce k dalšímu vyšetřování a trestním opatřením.“

Je to další, o to však méně očekávaná, rána na obrazu turnaje, který už od přidělení pořadatelství provázejí vážné kontroverze.

V zemi, jež kvůli klimatickým podmínkám bude hostit mistrovství světa ve fotbale netradičně v listopadu a prosinci, dlouhodobě dochází k porušování základních lidských práv a svobod.

Na stavbách supermoderních arén, které jsou klimatizované, podle západních médií zemřelo okolo šesti tisíc zahraničních dělníků.

Reakce organizátorů? Od roku 2014 podle nich zemřelo 38 pracovníků, z toho tři přímo na stavbách.

Protichůdné zprávy jdou také k bezpečnosti homosexuálů a zástupců sexuálních menšin, kteří zvažují cestu do dějiště turnaje, aby mohli sledovat naživo fotbalisty své země, ale obávají se, jak se k nim Katařané zachovají.

V roce 2020 jedna z funkcionářek FIFA Joyce Cooková uvedla, že na MS v Kataru „budou duhové vlajky a duhová trička na stadionech vítány. To je daná věc. Katařané moc dobře chápou, že tohle je náš postoj.“

Gianni Infantino, předseda FIFA, si podává ruku s katarským emírem Tamimem bin Hamadem Sáním.

Gianni Infantino, prezident FIFA, v Dauhá před losem minulý týden potvrdil, že „v Kataru jsou všichni vítáni, dokonce i lidé z LGBTIQ+ komunity“, jenže bezpečnostní šéf turnaje vzápětí varoval, že fanoušci s duhovými barvami riskují odebrání těchto symbolů kvůli propagaci homosexuality, jež je v Kataru ilegální.

Generálmajor Abdalazíz Abdalláh Ansarí uvedl, že homosexuální páry budou na šampionátu vítány a akceptovány, je však proti otevřené propagaci LGBTIQ+ svobod.

„Pokud někdo bude mít duhovou vlajku a já mu ji vezmu, nebude to kvůli tomu, že mu ji chci vzít, abych ho urazil, ale abych ho ochránil. Protože pokud to neudělám, někdo by ho mohl napadnout. Nemůžu ručit za chování ostatních lidí,“ řekl Ansarí agentuře AP.


EURO 2024: Los skupin, program zápasů, stadiony

Fotbalové EURO 2024 se bude hrát od 14. června do 14. července 2024 v deseti neměckých městech. Čtyřiadvacet účastníků bude rozděleno do šesti čtyřčlenných skupin. Čeští fotbalisté se v základní skupině střetnou s Portugalskem, Tureckem a Gruzií.

Česko - Portugalsko, Česko - Gruzie, Česko - Turecko