„Večer před zápasem jsem přemýšlel, co řeknu, kdyby se nám to povedlo. Ještě mi nedochází, co jsme dokázali. Ale ty emoce jsou obrovské, jsem naměkko,“ řekl 55letý kouč po domácí výhře 4:1 nad Vyšehradem, jež Východočechy definitivně poslala mezi tuzemskou fotbalovou elitu.
„Samozřejmě chceme poděkovat všem, kteří se tu o to starali a ani třeba nejsou na očích. Ale hlavně musím obrovsky smeknout před klukama. Jak si sedli v kabině... Dva v manželství se nedokážou dohodnout a rozvádí se a tady si třicet lidí sedlo jako pr... na hrnec a táhli za jeden provaz – i když třeba sami nehráli a fandili druhým. Klobouk dolů,“ pokračoval trenér.
Pardubice postupují do první ligy, Zbrojovku by měla v baráži doplnit Dukla |
I on má velký podíl na tom, že si Pardubice ligu zahrají po dlouhatánských 51 letech.
Je to pro vás o to cennější, když jste s klubem spjatý tak dlouho?
Trénuju tu dvacet let a někdy mě trošku mrzí, že se moji práci snaží zkazit nějaké zákulisní politické věci. Ale psal mi jeden hráč, Marek Pešek, kterého jsem vedl v dorostu, že mi přeje, abychom postoupili. To mě potěší, ti kluci se ke mně hlásí a nemyslí si o mně, že bych byl nějaký „ocas“, ale že jsem byl dobrý.
Předloni jste byli třetí, tehdy jste mluvil o tom, že to je nejlepší výsledek pardubického fotbalu po 45 letech. Asi by vás nenapadlo, že ho překonáte tak brzy, navíc s přímým postupem do ligy...
Když jsem sám hrál, třeba v Hradci dorosteneckou ligu, můj dědeček mi říkal: Kurňa, kdy já tě uvidím v televizi. Teď by viděl, ale už je po smrti, tak doufám, že se dívá seshora. Komu by se zdálo, že kluk ze Skutče dotáhne Pardubice do nejvyšší soutěže... Vrátím se k tomu nejmenovanému politikovi. Postoupil jsem s dorostem, pak s muži. Kdo to má?
Hrklo ve vás, když soupeř srovnal na průběžných 1:1?
No, nebylo to jednoduché. Ale snažili jsme se kluky v kabině uklidnit. Věděli jsme, že to nebude jednoduché, ten poslední krok je opravdu složitý a nikdo v té situaci nebyl. Ani já, ani hráči. Drželi jsme při sobě, jsme rádi, že to vyšlo.
Byl tohle nejlepší tým, který jste tu vedl?
I dřív jsme tu měli výborné hráče, jako byli Ladra, Křapka a další. S pokorou ale musím říct, že tohle bylo opravdu nejlepší mužstvo, které jsem trénoval.
V čem ta fantastická sezona ještě vězela?
Já nevím. Někdy to tak přijde, že do sebe všechny zuby zapadnou a jede to. V průběhu sezony přišel (kondiční kouč) Tomáš Prorok, zase to bylo oživení. Nová krev, ambiciózní kluci do týmu. Ti starší, co už tu byli, upadali trošku do stereotypu a oni je znovu nakopli. Bylo to všechno se vším. Někdy se to tak schumelí a vznikla z toho tahle parádní jízda.
 |
Potom, co jste vyhráli podzimní část, jste v klubu oficiálně vyhlásili útok na postup. Byl tam pak větší tlak?
První kolo jsme zvládli, i když bylo hodně kostrbaté, pak to bylo přerušené koronavirem. Přestávka byla hrozná, těžká, dlouhá. V postup jsem začal věřit od zápasu na Dukle (vítězství 1:0 z 10. června ve 22. kole). Ta nás v prvním poločase totálně drtila a utahovala šrouby. My jsme v poločase ale dobře vystřídali, probrali se a vyhráli. Od té doby jsem si myslel, že bychom to mohli dotáhnout.
Vzhledem k té nucené pauze to je pro vás asi ještě hodnotnější.
Bylo to strašně náročné, hráči přicházeli o finance a tak dále. Bylo těžké je motivovat, držet nažhavené.
Brněnská Zbrojovka na vás zespodu dorážela. Bylo to hodně nepříjemné?
Já se jí moc nezaobíral. Ale slyšel jsem od nich věci typu „Čekáme, kdy jim dojde pára, kdy klopýtnou...“. Tohle se nikdy nedělá. Přej a bude ti přáno a dáno, soustřeď se hlavně na sebe. To my dělali. A dobře to dopadlo.
Nervozita tedy nebyla?
Já ji na klucích vůbec neviděl. Líbilo se mi, že ten fotbal hráli srdcem. Bavilo je to, neřešili, zda udělat deset kroků navíc, nebyli líní. Žádnou fotbalovou krizi jsem nepozoroval.
Je tým připravený na první ligu?
Většina mužstva podle mě ano. Nemyslím, že bychom měli být horší jak mančafty od devátého místa dolů. Ale samozřejmě bychom kádr ještě chtěli zkvalitnit.
Spousta hráčů z hostování si v Pardubicích každoročně udělá jméno, letos to platí tím víc. Nemáte strach z toho, jak se to s jejich působením v klubu bude dál vyvíjet?
Nemyslím si, že bychom měli mít nějaké obavy, jsme dobrá adresa. Kluci, co to táhli, jsou mladí, jejich mateřské a nyní konkurenční týmy nám je tu nechají. Byly by samy proti sobě, kdyby nám je braly. To je můj názor. Ale máme v hledáčku i jiné. Chceme mladé dravé fotbalisty, věřím, že k nám půjdou rádi.
Vzhledem k tomu, že už je rozhodnuto, můžete přemýšlet nad dovolenou.
Už v úterý na Žižkově dáme určitě volno starším hráčům, ať zregenerují, vypustí hlavu. Ale delší dovolenou mít budeme, kluci ji musejí mít aspoň 14 dní. 22. srpna začíná soutěž.
Na kterého soupeře nebo stadion se v první lize nejvíc těšíte?
Slavia má krásný stadion, Sparta taky, Bohemka... Jestli tady budu, tak se těším na všechny zápasy.
