Několik týdnů se čekalo, že ze Zbrojovky Brno přestoupí do Plzně. Kluby jednaly, ale nedomluvily se - alespoň zatím. Přesto Krejčí jeden „přestup“ absolvoval. Do brněnské obrany.
Fotbalové Brno hledá před jarem stopera. V záloze |
„Snažím se to nějak vstřebat,“ zvyká si Krejčí. „Snažím se tomu postu porozumět, najít si tam věci, které tam patří. Je to jiná hra. Na středu zálohy jsem zvyklý vytvářet situace, je to zábavnější. Na stoperu je to hlavně o bránění, ale trenér chce hodně zapojení do útočné fáze, do zakládání akcí. Učím se to, jenom odkopávat balon nechci, ať mě to i baví,“ referuje.
O tom, že by měl posílit ligového mistra, během února přestal přemýšlet. „Stejně, i kdybych přestoupil, na jaře bych zůstal v Brně. Neměnilo by se nic, takže jsem zůstal nastavený na náš cíl,“ pokrčil rameny Krejčí.
Připustil, že o plzeňské nabídce slyšel poprvé po skončení podzimu, a čekal, že nejpozději po návratu ze soustředění na Maltě ve druhé polovině ledna se celá věc uzavře. „Ale jak jsem slýchal pořád dokola, že to kluby řeší a nemůžou se domluvit, přestal jsem to řešit já,“ pravil bezstarostně.
Místo přemítání nad tím, co se děje na přestupní trase mezi Brnem a Plzní, si Krejčí zvyká na nové herní úkoly ve Zbrojovce. „Chápu, co to je ofsajd systém,“ řekne s lehkým úsměvem. „Nemám problém udržet se v jedné linii s dalšími obránci. Dokázal jsem to navnímat,“ ubezpečí stoper-začátečník bez mrknutí oka.
Po počátečním váhání svůj přesun akceptoval. „Pořád mě víc baví střed zálohy,“ nepředstírá. „Ale jak jsem se do toho stopera zažral, tak už je mi jedno, kde nastoupím.“
