Benefity se dělí do čtyř skupin. První jsou výhodné pro firmy i pro zaměstnance, protože se z nich neplatí daně ani pojištění. Pak ty, které se vyplatí více jen jedné straně, druhá na ně doplácí. A nakonec ty, které lze nazvat jako nejméně finančně zajímavé jak pro zaměstnavatele, tak zaměstnance, ale pořád mají nějaký motivační charakter. Tomáš Hunal, daňový odborník ze společnosti PricewaterhouseCoopers ČR, vysvětluje, kolik firmu i zaměstnance benefity vlastně stojí a proč jsou některé bonusy „na výsluní“ a jiné ne.
Které benefity jsou teď nejvíce in?
Podle naší studie PayWell, která sleduje už dvacet let finanční odměny a nefinanční benefity ve firmách, patří mezi top 5 nejposkytovanějších benefitů mobilní telefon, týden dovolené navíc, služební auto, občerstvení na pracovišti a penzijní připojištění.
Koresponduje to s tím, co chtějí zaměstnanci?
Zaměstnavatelé se snaží reagovat na poptávku zaměstnanců, zvláště v poslední době, kdy mají problémy sehnat nové pracovníky. Paleta nabízených benefitů je tak nyní širší a kreativnější než v minulosti, ale první pětka benefitů si dlouhodobě drží své postavení v popředí zájmu.
Přejdeme-li k daňovému pohledu na benefity, které z nich jsou nejvýhodnější?
Rozdělení vychází ze zákona o daních z příjmů. Pro lepší orientaci je ideální spektrum benefitů rozřadit do matice, do čtyř boxů, viz obrázek. Na daňově uznatelné náklady, nebo naopak daňově neuznatelné náklady pro zaměstnavatele a zdanitelné, či nezdanitelné příjmy pro zaměstnance. Nejvýhodnější benefity jsou takové, kdy si náklady na ně firma uplatní v daních a tím si sníží daňový základ. A zároveň za takový benefit zaměstnanec nezaplatí daň ani zdravotní a sociální pojištění.
Benefity daňovou optikou Zdroj: PwC ČR
Chcete spokojené stáří?Porovnejte si nabídky penzijního připojištění na Finamrket.cz a vyberte si to nejvýhodnější. |
Takovým výhodným benefitem je například penzijní připojištění.
Ano, je to příklad velmi oblíbeného benefitu. Nabízí ho podle našich údajů nyní 68 % firem. Výhodnost tohoto benefitu je ale limitována maximální částkou, kterou může zaměstnavatel přispět, a to 50 tisíc korun ročně. Jde o hranici společnou s příspěvky na životní pojištění. Tady byl důvod daňové podpory benefitu ze strany státu jasný, tedy motivovat zaměstnance i zaměstnavatele, aby mysleli na zajištění ve stáří.
Firmy tento benefit často využívají i při debatách s odbory. Snaží se nenavyšovat tarifní mzdy, ale právě tento příspěvek. Protože když zvednou zaměstnanci plat o tisíc korun, tak je to pro ně náklad 1 340 korun, platí z toho zdravotní a sociální pojištění ve výši 34 %, stejně tak zaměstnanec, který platí 11 %. Ale když zvednou penzijní připojištění, je to pro ně náklad čistá tisícovka a pro zaměstnance zisk čistá tisícovka.
Jaké další benefity jsou takto výhodné?
Patří sem ještě například stravenky do limitu, vzdělávání a rekvalifikace související s předmětem činnosti zaměstnavatele, poskytnutí pracovního oblečení v nepeněžní formě a třeba také pitná voda na pracovišti. Ale pozor, jde o čistou vodu bez bublin. Ta sycená či ochucená už patří do jiné skupiny.
Mezi nejvýhodnější benefity, jak z pohledu zaměstnavatele, tak zaměstnance, patří například penzijní připojištění, vzdělávání, rekvalifikace a pracovní pomůcky, říká Tomáš Hunal z PwC ČR.  |
Pak jsou benefity výhodné pro zaměstnance.
Jde například o příspěvky na kulturní či sportovní akce, aktivity, příspěvky na využití služeb zdravotnických zařízení, nově i na pořízení zboží zdravotního charakteru. Z těchto nákladů nebude firma platit 34 % pojištění, ale nemůže si je uznat jako náklad snižující daňový základ. Zaměstnanec nebude platit nic. Musí to být ovšem nepeněžní forma benefitu, tedy například poukázka nebo zaměstnavatelem přímo uhrazená faktura dodavateli služby či prodejci zboží. Není možné, aby zaměstnanec přinesl fakturu a firma mu jí proplatila, v takovém případě by nebyla splněna podmínka nepeněžní formy. Toto je nejširší skupina benefitů.
Od ledna letošního roku přibyl do této skupiny nový benefit, a to nákup knih. Jaký bude o něj zájem, co myslíte?
Novela zákona o daních z příjmů nabídla nový benefit osvobozený od daně z příjmů ze závislé činnosti ve formě nepeněžitého příspěvku (formou poukázky) na tištěné knihy, a to včetně obrázkových knih pro děti. Ovšem mimo publikace, ve kterých reklama přesahuje 50 % plochy.
Tištěná kniha má pro každého jinou přidanou hodnotu, a proto vnímání tohoto benefitu se může mezi jednotlivými zaměstnanci i zaměstnavateli významně lišit. Navíc to může znamenat dodatečnou administrativu na straně zaměstnavatele. Podle našeho průzkumu tuto novinku někteří pozitivně přivítali a jiní ji považují za nadbytečnou. Asi nelze předpokládat, že bude tento benefit poskytován plošně. Ukáže to ale až praxe.
Co benefity daňově uznatelné pro firmu, ale už méně ideální pro zaměstnance?
Sem patří například služební automobil poskytnutý i pro soukromé účely, týden dovolené navíc nebo třeba roční kupón na městskou hromadnou dopravu. Za tyto benefity zaplatí zaměstnanec sociální a zdravotní pojištění i daň, zaměstnavatel jen pojištění, už ne daň. Zjednodušeně platí, že co je zdanitelné u zaměstnance, z toho platí pojištění i zaměstnavatel.
Cokoliv vám zaměstnavatel poskytne výhodněji, například vám prodá telefon po dvou letech používání za 300 korun, ale ten telefon má na trhu reálnou hodnotu 1 000 korun, tak rozdíl musíte zdanit jako příjem ze závislé činnosti a zaplatíte z toho sociální a zdravotní pojištění.
Když si budu chtít od firmy koupit ten telefon nebo služební auto, kdo stanoví aktuální cenu?
Ať už budete kupovat od firmy služební auto, nebo starší telefon, měla by mít firma znalecký posudek, který určí aktuální cenu v době prodeje. Finanční úřady ale v široké míře akceptují, když firma zajistí nezávislou cenovou nabídku dvou tří bazarů a z té udělá průměr. Je třeba počítat s tím, že pokud vám firma prodá ojeté auto za 50 tisíc a aktuální cena na trhu bude 100 tisíc, vás ten obchod přijde na zhruba 70 tisíc korun, tedy zaplacených 50 tisíc plus 20 tisíc na daň a pojistné. Dodanění proběhne přes mzdovou účtárnu.
Poslední skupinou jsou ty nejméně výhodné benefity.
Sem patří například poskytnutí rekreace či zájezdu v hodnotě nad 20 tisíc korun. Příspěvek na rekreaci do 20 tisíc korun patří do jiné skupiny. Jsou tu také dárky zaměstnancům nebo poskytnutá stipendia osobám, které se ale nepřipravují na výkon profese pro daného zaměstnavatele.
Hodně firem, hlavně těch velkých, nabízí v rámci poskytování benefitů svým zaměstnancům systém cafeterie. V něm si sami vybírají ideální bonusy.
V cafeterii má každý zaměstnanec k dispozici obvykle určený počet bodů na rok a sám si volí z nabídky benefitů ty, které se mu nejvíce hodí. A aby například zaměstnanci nevyužívali jen ty pro firmu nevýhodné benefity, je součástí systému nezřídka koeficient, který odečítá body podle výhodnosti bonusu.
Takže když si například zaměstnanec koupí přes systém cafeterie dovolenou v hodnotě 10 tisíc korun, tak se ze systému neodečte deset tisíc bodů, ale více bodů v závislosti na použitém koeficientu, protože se do toho započítá i daňová neuznatelnost nákladů pro zaměstnavatele. Systém je přehledný a sebevysvětlující, takže zaměstnanci se v něm celkem dobře orientují a snadno zjistí, který benefit je jak výhodný.
Mohou si zaměstnavatelé vymyslet nějaký nový benefit?
Ano, ale musí si prověřit, do jaké „škatulky“ patří a podle toho jej danit. Vymyslíte například soutěž pro zaměstnance za dosažení nejvyšších prodejů s tím, že vítěz dostane na víkend půjčené supersportovní auto. V takovém případě půjde o odměnu za práci, takže pro firmu to bude daňově uznatelný náklad, ale pro zaměstnance zdanitelný příjem.
Rozdělení benefitů z daňového pohledu není jednoduché. Dělají se v něm chyby?
Občas si firmy myslí, že když poskytnou benefit, který není daňově uznatelným nákladem, tak už ho nemusí zdanit zaměstnanci. To je častý omyl, se kterým se setkáváme. Je to z neznalosti a nedostatku praxe.
Jak často se zákon novelizuje právě v bodě zaměstnaneckých benefitů?
Nedochází k častým obměnám. Je možné, že se dočkáme novinek, až začne platit nový zákon o daních z příjmů, na kterém pracuje ministerstvo financí, ale to bude ještě nějaký čas trvat.
