Zhruba čtyři roky trvá snaha ministerstva školství najít podobu nových, jednotných maturitních zkoušek, které by byly povinné pro studenty všech středních škol s maturitními obory. Zkušebních testů takzvané Sondy maturant se letos v dubnu zúčastnili všichni studenti čtvrtých ročníků téměř šestnácti set padesáti škol; testování přišlo ministerstvo na osmadvacet milionů korun. Z výsledků lze usoudit, jak by studenti mohli dopadnout u jednotných maturit. A jak by tedy dopadli? "Studenti jednoznačně obstáli u zkoušky z českého jazyka. Ministerstvo školství sice předpokládá, že jednotné maturity budou mít dvě varianty podle náročnosti, ovšem pokud by pojetí zkoušky z českého jazyka zůstalo stejné, mohla by být pro všechny studenty verze jen jedna," prohlásil Pavel Zelený z Ústavu pro informace ve vzdělávání. Právě tento ústav sondu organizoval a posléze hodnotil její výsledky. Při zkoušce z českého jazyka a literatury neuspělo celkem jen 1,9 procent všech maturantů. Jejich nezdar se dá dále rozložit podle typu školy takto: - 0,2 procenta neúspěšných studuje na gymnáziích, - 1,5 procenta neúspěšných pochází ze středních odborných škol, - 4,2 procenta studuje na středních odborných učlištích či je na nástavbách.
ANGLIČTINA - ANO, ANO NĚMČINA - NE, NE, NE
Výsledky žáků v testu z cizího jazyka jednoznačně prokazují, že rozdíly mezi jejich znalostmi jsou propastné. Způsobuje je jednak nedostatečný důraz ministerstva na systematickou výuku jazyků, jednak fakt, že na jednotlivých školách je často vyučují učitelé bez potřebné kvalifikace. "Vůbec nejlépe dopadli ti, kteří podstoupili zkoušku z francouzštiny. Zřejmě zejména proto, že na francouzštinu se obecně hlásí studenti, kteří o ni mají skutečný zájem. Není to tak masový jazyk," soudí ředitel Zelený. Při francouzštině nepochodilo celkem 5,7 procent žáků, z toho: - 29,6 procent neúspěšných pocházelo ze středních odborných učilišť, - 9,7 procent ze středních odborných škol, - absolutně všichni gymnazisté uspěli. Poměrně dobře dopadli i studenti zkoušení z anglického jazyka, ačkoliv počet těch, kteří by u jednotné maturity neuspěli, stoupl už na 11,6 procenta studentů: - na gymnáziích by z angličtiny propadlo 0,3 procenta studentů, - na středních odborných školách 10,3 procenta, - na učilištích s maturitními obory 34,2 procenta studentů. Nejhůře dopadli studenti při testech z německého jazyka. "Výsledky napovídají tomu, že test byl spíše náročnější, odpovídal gymnáziálnímu pojetí náročnosti," objasňuje ředitel Zelený. Při němčině neuspělo už celkem 21 procent žáků, z toho: - 0,4 procent pochází z gymnázií, - 13,8 procent ze středních odborných škol, - 39,7 procent z učilišť a nastávbových studií.
MATEMATIKA SE TEDY OPRAVDU NEPOVEDLA
Zkouška z matematiky dopadla žalostně. Téměř polovina všech žáků by totiž letos z matematiky neodmaturovala. "Matematický test z letošní Sondy Maturant '99 se ukázal jako naprosto nevhodný pro zamýšlenou státní část maturity. Pokud by byly použity, nazval bych to katastrofou," varuje Zelený, podle kterého byly testy příliš akademické. To připouští i Jaroslav Jeřábek, ředitel Výzkumného ústavu pedagogického, který matematické testy připravoval. "Když jsme testy chystali, počítali jsme s tím, že obtížnější variantu budou řešit studenti z těch škol, kde se matematika učí dvanáct a více hodin. Pro ostatní školy jsme připravili redukovanou verzi. Jenže pak se stala nepochopitelná věc: hranice mezi dvěma verzemi se posunula na osm hodin. Dopady tohoto rozhodnutí musí být poměrně výrazné," vysvětluje Jeřábek neúspěch tolika studentů. Úplnou verzi nezvládlo 38,6 procent žáků, což představuje: - 13,8 procent studentů gymnázií, - 40,6 procent studentů středních odborných škol, - 62,0 procent studentů učilišť. Ještě hůře dopadli ti, kteří museli vyplnit redukovanou verzi z matematiky: neuspělo už 77,9 procenta studentů! Ti pocházejí stejným dílem z odborných škol a učilišť, gymnazisté dostávali pouze úplnou verzi. Ředitel Zelený tvrdí, že takto hrozným výsledkem se studentům podařilo přemoci náhodu. Kdyby totiž ponechali vše osudu a bez toho, aniž by si byť jen přečetli zadání, v testech zaškratli libovolné odpovědi, museli by dopadnout lépe. Letošní Sondou ministerstvo školství hodlalo zjistit, zda maturita pojatá podle modelu Sond, má být základem, podle něhož bude vypracována povinná část státní maturitní zkoušky. Současně také chtělo ověřit, zda je schopné testování v tak velkém rozsahu organizačně zajistit. Státní povinnou část maturity by měla podle nově uvažované koncepce maturit doplňovat odborná část, kterou by školy zadávaly podle svého zaměření.
ANGLIČTINA - ANO, ANO NĚMČINA - NE, NE, NE
Výsledky žáků v testu z cizího jazyka jednoznačně prokazují, že rozdíly mezi jejich znalostmi jsou propastné. Způsobuje je jednak nedostatečný důraz ministerstva na systematickou výuku jazyků, jednak fakt, že na jednotlivých školách je často vyučují učitelé bez potřebné kvalifikace. "Vůbec nejlépe dopadli ti, kteří podstoupili zkoušku z francouzštiny. Zřejmě zejména proto, že na francouzštinu se obecně hlásí studenti, kteří o ni mají skutečný zájem. Není to tak masový jazyk," soudí ředitel Zelený. Při francouzštině nepochodilo celkem 5,7 procent žáků, z toho: - 29,6 procent neúspěšných pocházelo ze středních odborných učilišť, - 9,7 procent ze středních odborných škol, - absolutně všichni gymnazisté uspěli. Poměrně dobře dopadli i studenti zkoušení z anglického jazyka, ačkoliv počet těch, kteří by u jednotné maturity neuspěli, stoupl už na 11,6 procenta studentů: - na gymnáziích by z angličtiny propadlo 0,3 procenta studentů, - na středních odborných školách 10,3 procenta, - na učilištích s maturitními obory 34,2 procenta studentů. Nejhůře dopadli studenti při testech z německého jazyka. "Výsledky napovídají tomu, že test byl spíše náročnější, odpovídal gymnáziálnímu pojetí náročnosti," objasňuje ředitel Zelený. Při němčině neuspělo už celkem 21 procent žáků, z toho: - 0,4 procent pochází z gymnázií, - 13,8 procent ze středních odborných škol, - 39,7 procent z učilišť a nastávbových studií.
MATEMATIKA SE TEDY OPRAVDU NEPOVEDLA
Zkouška z matematiky dopadla žalostně. Téměř polovina všech žáků by totiž letos z matematiky neodmaturovala. "Matematický test z letošní Sondy Maturant '99 se ukázal jako naprosto nevhodný pro zamýšlenou státní část maturity. Pokud by byly použity, nazval bych to katastrofou," varuje Zelený, podle kterého byly testy příliš akademické. To připouští i Jaroslav Jeřábek, ředitel Výzkumného ústavu pedagogického, který matematické testy připravoval. "Když jsme testy chystali, počítali jsme s tím, že obtížnější variantu budou řešit studenti z těch škol, kde se matematika učí dvanáct a více hodin. Pro ostatní školy jsme připravili redukovanou verzi. Jenže pak se stala nepochopitelná věc: hranice mezi dvěma verzemi se posunula na osm hodin. Dopady tohoto rozhodnutí musí být poměrně výrazné," vysvětluje Jeřábek neúspěch tolika studentů. Úplnou verzi nezvládlo 38,6 procent žáků, což představuje: - 13,8 procent studentů gymnázií, - 40,6 procent studentů středních odborných škol, - 62,0 procent studentů učilišť. Ještě hůře dopadli ti, kteří museli vyplnit redukovanou verzi z matematiky: neuspělo už 77,9 procenta studentů! Ti pocházejí stejným dílem z odborných škol a učilišť, gymnazisté dostávali pouze úplnou verzi. Ředitel Zelený tvrdí, že takto hrozným výsledkem se studentům podařilo přemoci náhodu. Kdyby totiž ponechali vše osudu a bez toho, aniž by si byť jen přečetli zadání, v testech zaškratli libovolné odpovědi, museli by dopadnout lépe. Letošní Sondou ministerstvo školství hodlalo zjistit, zda maturita pojatá podle modelu Sond, má být základem, podle něhož bude vypracována povinná část státní maturitní zkoušky. Současně také chtělo ověřit, zda je schopné testování v tak velkém rozsahu organizačně zajistit. Státní povinnou část maturity by měla podle nově uvažované koncepce maturit doplňovat odborná část, kterou by školy zadávaly podle svého zaměření.
