Lenka Mrázová pracovala dlouhá léta v mezinárodní auditorské a poradenské společnosti PwC jako ředitelka daňového oddělení. Před časem se rozhodla s prací manažerky skončit a předávat své zkušenosti ostatním ženám. Ale přiznává, že je to někdy těžké. Češky nejsou velké bojovnice.
Lenka Mrázová
|
Proč jste se vlastně rozhodla změnit kariéru?
Podstoupila jsem před dvěma lety vážnou operaci, a když jsem se do práce po několika týdnech vrátila, zjistila jsem, že mám pocit, že už tam nepatřím. Že po 21 letech v profesi toužím po změně. Dotáhla jsem to v kariéře daleko a uvědomila jsem si, že sice nemám svou vlastní rodinu, ale chci pomáhat ostatním.
A tak se zrodila myšlenka nabídnout své rady a pomoc v byznysu dalším ženám.
Jsem kreativec a miluji lidi. Rozhodla jsem se jít cestou workshopů, spojit koučing, mentoring. Využívám vědomostí, které jsem nabyla na všech těch školeních, jimiž jsem jako manažerka prošla, a pak samozřejmě vycházím z vlastních zkušeností.
Jak to jde?
Rozbíhá se to. Zatím to sice není na úrovni „kapesného“ z PwC, ale baví mě to, neodsává mi to žádnou energii. Už se neprofiluji jako daňový poradce, ale jako inspirátor. Vím, co ženu, která chce budovat kariéru, čeká, protože jsem to zažila. Řada manažerek se vrací po mateřské do práce a potřebují se rozvíjet. Snažím se s nimi jít a hledat tu správnou cestu na vrchol.
Jak ženy vedete?
Aby to šlo, musí být klientka otevřená. Kladu otázky, často takové, které dotyčná ani sama sobě položit nechce. Ale polovina problémů se vyřeší už jen tím, že je vyslovíte, pojmenujete. Snazší je, když má žena jasný cíl a vy jí jako mentor jen napovídáte, co jí chybí a jak a kde se rozvíjet, vzdělávat.
V čem je největší problém u žen, které usilují o manažerské posty?
Mají menší sebevědomí a často k práci přistupují způsobem: já si to udělám sama a líp. Ale musí umět práci delegovat na podřízené. Pak často řešíme problém s veřejným vystupováním, mají z něj obavy. Radím jim, aby mluvily pomalu, jasně, stručně. Hodně lidí sílu své výpovědi rozmělňuje, ženy mají tendence se omlouvat, brát na sebe problémy, které ani jejich nejsou. A učím je nemluvit pro sebe, ale pro posluchače, kteří tu výpověď musí pochopit. Pravidelným tréninkem se to dá naučit.
Říkáte, že ženy často ani o nejvyšší posty bojovat nechtějí.
Když mají rodinu a vracejí se do práce po rodičovské, řada z nich už dál jít nechce. Stačí jim ten post, který získaly před mateřskou. Do manažera dospějete přirozeně ze specialisty, ale na místo ředitele si už musíte osvojovat něco nového, rozvíjet kompetence a do toho už se mnohým nechce. Ženy u nás příliš netouží být šéfkou týmu a hledat nový byznys pro firmu.
Zajímavé profeseV rubrice Práce a podnikání přinášíme rozhovory se zástupci zajímavých profesí. |
Jste mentorka i koučka. Jak se to liší?
Jako mentor dávám radu, jako kouč nesmím, to provázím cestou k definovanému cíli, ale bývá to účinnější. Nabízím skupinové workshopy i individuální hodiny. Přijít může kdokoliv, ženy i muži. Skupinová setkání se konají ve večerních hodinách, většinou se sejde kolem 25 lidí. Řada mých klientek na ty schůzky chodí i proto, že se tam potkají s dalšími zajímavými kolegyněmi. Přirozené lidské vztahy se totiž začaly vytrácet, kvůli práci lidé nemají čas na kamarády. Ale přitom stále cítí tu potřebu lidského kontaktu.
Zapojila jste se také do projektu Microsoftu s názvem Opening Windows, který také podporuje ženy ve vedení firem. Se zastoupením žen ve vysokých funkcích totiž Česká republika stále zaostává za Evropou.
Jsem členkou této iniciativy rok a je to skvělé. Jsou v ní zapojené podnikatelky a manažerky ze všech oborů. Mohou se přidávat další. Stačí se jen zaregistrovat přes skupinu na sociální síti LinkedIn a pak už dostávají informace o jednotlivých setkáních. Ta se konají pravidelně první čtvrtek v měsíci v jedné kavárně v centru Prahy.
A jak to tam chodí, je to užitečné?
Je tam řečník, který přednese určité téma asi na 45 minut a pak už je volná diskuse. Je to hodně přínosné, účastnice mluví o svých aktuálních problémech v práci, řeší je a diskutují u kávy. Většinou přijde několik desítek žen. Jsou tam Češky i cizinky, proto se mluví v angličtině. Výhodou také je, že se setkávají různé věkové kategorie, vysoké šarže i začátečnice a všechny se navzájem inspirují. Je to skvělé místo na networking, kdy si vytváříte síť kontaktů. Dělá se tam i nový byznys.
Takže ženy zapojené do projektu pro sebe nejsou konkurencí?
Ne, nejdou proti sobě. Tím, že tam nejsou muži, odpadá i takové to „ukazování se“. A právě proto všechno dobře funguje. Tato setkání také dokazují, že to mají ženy na trhu práce mnohdy těžší, ale když už se na vysněný post dostanou, bývají schopnější než muži. I proto, že měly silnou motivaci a místo si vybojovaly.
