Dokážete být přesvědčiví? Tato schopnost přináší velké výhody

aktualizováno 
Schopnost přesvědčit přináší v pracovním i osobním životě řadu výhod. Umožňuje prosadit či bránit své názory i požadavky, a často navíc dosáhnout i toho, že je ostatní chápou jako správné či oprávněné. Tedy že k jejich přijetí nejsou nuceni. Jak tuto schopnost získat či jak ji posílit, radí psycholog Jan Urban.

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Někteří lidé dokážou být velmi přesvědčiví, jiným naopak nevěří téměř nikdo. Svou úlohu při tom nepochybně hraje osobní charisma včetně vlastní energie a nasazení, které úspěšné přesvědčování vyžaduje. I přesvědčivost je však schopností, která má svá pravidla. Jejich osvojení ani dodržování nemusí být příliš složité.

Přesvědčování versus nátlak a manipulace

Výchozím pravidlem je, že přesvědčování nelze zaměňovat s nátlakem ani manipulací. Přílišné naléhání, využívající někdy i přímé či nepřímé hrozby, bývá jako nástroj přesvědčování kontraproduktivní. Většina lidí není ráda, pokud se na ně příliš tlačí: získávají totiž zpravidla správný dojem, že jsou nuceni k něčemu, co není v jejich zájmu. Navíc jim vadí, že se nemohou rozhodnout sami.

S manipulací je to složitější. Jemné, psychologické formy manipulace mohou při přesvědčování pomoci. Nemusí být přitom ani nečestné. Dáváme-li druhé straně najevo, že se upřímně zajímáme o její názory, respektujeme její zkušenosti a jsme jí vděčni za pozornost, kterou nám věnuje, zpravidla si ji nakloníme. Ochotněji nám bude naslouchat, snadněji nám uvěří, a nechá se i přesvědčit.

Hrubé formy manipulace, opírající se o klam, skrývání vlastních zájmů, zastrašování, předstírání pomoci či umělé vytváření atmosféry naléhavosti, bývají naopak krátkozraké. Občas sice mohou na někoho zapůsobit, po čase však většinou vyjdou najevo a obracejí se proti tomu, kdo jich využívá. Někdy i proto, že manipulátory prozradí řeč jejich těla.

Přílišnou účinnost většinou nelze očekávat ani od manipulativního nadužívání nejrůznějších „symbolů autority“, například funkcí či titulů. Řada lidí totiž ze zkušenosti ví, že se k používání titulů a funkcí často upínají ti, kteří cítí, že jejich sdělení příliš přesvědčivé není.

Jasné a srozumitelné vyjadřování

Základem schopnosti přesvědčit je jasně, a většinou i stručně a přehledně komunikovat včetně uvedení hlavních bodů, o které se naše argumentace opírá. Většinou to vyžaduje nepoužívat příliš abstraktní či technické pojmy a použít co nejvíce příkladů.

Jan Urban (1953)

  • Autor publikací Přestaňte se v práci stresovat a Jak lépe naložit s časem.
  • Věnuje se personálnímu a manažerskému poradenství a firemnímu vzdělávání.
  • Je absolventem VŠE Praha a Filozofické fakulty UK, obor psychologie práce a řízení.
„Platy některých státních úředníků, především těch vedoucích, u nás patří k...

Svou schopnost vyjadřovat se jasně však lidé často přeceňují. Pokud si nejste srozumitelností svého sdělení jisti, můžete si ji ověřit, nejlépe tím, že se vše pokusíte vysvětlit žáku druhého stupně, a to tak, aby byl navíc schopen předat jádro našeho sdělení někomu dalšímu. Pokud se vám to nepodaří, je vaše sdělení zpravidla příliš komplikované, a proto i nepřesvědčivé.

Neznamená to ale, že byste měli své sdělení zjednodušovat. I velmi složité skutečnosti však lze sdělit formou, která je pro druhou stranu přístupná a srozumitelná. Většinou to však vyžaduje připravit se na námitky či otázky, které u druhé strany vyvoláte.

Důležitým předpokladem přesvědčivosti je většinou i schopnost formulovat náš názor či návrh řešení tak, aby alespoň zpočátku příliš neodporoval dosavadním znalostem a zkušenostem druhé strany, ale dokázal na ně naopak navázat. Jinak nám totiž hrozí, že nás již záhy poté, co začneme mluvit, přestane druhá strana poslouchat.

Jaký je vliv emocí

Jakkoli jsou při přesvědčování podstatná fakta, důležitou a mnohdy rozhodující úlohu v něm hrají emoce. Úloha „rozumu“ či logiky spočívá totiž mnohdy spíše v tom, že přijaté názory či přesvědčení až zpětně zdůvodňují. Dokázaly to výzkumy na lidech, kteří schopnost prožívat emoce ztratili. Spolu s ní totiž často ztratili i schopnost se rozhodnout.

O naší schopnosti přesvědčit druhé tak často rozhoduje především to, nakolik jsme schopni ovlivnit jejich emoce, a to jak ty pozitivní, tak negativní. Ty prvé je třeba podpořit, ty druhé potlačit či rozptýlit.

Můžeme to provést slovy, často jsou však účinnější názorné ilustrace, přirovnání či příklady, které, jak známo, táhnou. Mimo jiné proto, že snadněji ulpívají v paměti. Ať tak či onak, pokud to nedokážete, bude vaše schopnost přesvědčit druhé zpravidla jen velmi omezená.

Jak vzbudit důvěru

K pozitivním emocím, které byste měli u druhé strany vzbudit, patří především důvěra. Vzbudíte ji tím, že druhým dáváte najevo, že jejich zájmům, potřebám či pohledům rozumíte, případně do nich chcete dále proniknout.

Může se hodit

Stejně důležité je naznačit, co nás s nimi spojuje. Mohou to být společné zkušenosti, podobná minulost, společní známí, podobné zájmy, obdobný způsob vyjadřování apod. Lidé totiž více důvěřují těm, které v jistém ohledu vnímají jako podobné sobě samým. Tedy těm, kteří jsou „jedním z nich“.

Podobně k důvěře napomáhá i vaše zaujetí pro věc. Nemělo by však přerůstat v jednostranné či nekritické zdůrazňování silných stránek vašeho řešení a neochotu připustit, že má i své slabiny. Pokud však na ně včas upozorníte – a nečekáte, až na ně druhá strana přijde sama – naše důvěra v jejích očích vzroste.

K navození pozitivních emocí pomůže zpravidla i to, když zdůrazníte, jak dobře se bude druhá strana cítit, když přijme vaše řešení. Například jaký respekt, obdiv či úctu tím získá apod. Někdy však pozitivním emocím pomůže i „pouhá“ volba slov. Například to, že řešení, o kterém chcete přesvědčit, neoznačíte jen jako „výborné“ či vynikající“, ale spíše jako „vzrušující“, „strhující“, „senzační“ nebo prostě „nové“

Omezte obavy druhé strany

Rozptýlit je naopak třeba emoce negativní, především strach. I když to druhá strana nemusí dávat najevo, její neochota přijmout váš názor nebo navrhované řešení souvisí často s tím, že se ho v určitém ohledu obává.

Na tyto obavy se jí můžete otevřeně zeptat, nebo se je můžete snažit odhalit nepřímo. Je však třeba je zjistit a reagovat na ně. Tedy dát najevo, že její obavy chápete a nejlépe na příkladech vysvětlíte, proč jsou zbytečné.

Když ale přeroste přesvědčování ve střet názorů či dokonce v konflikt, je důležité držet i své vlastní negativní emoce pod kontrolou. Ve střetech názorů vítězí totiž většinou ti, kteří si zachovávají klid a působí důvěryhodněji.

Vyhněte se emocionální manipulaci

Emoce, které při přesvědčování používáme, by však současně neměly vyznívat manipulativně. Neměly by přerůstat v emocionální vydírání, například snahu odvolávat se na to, co jsme pro druhou stranu učinili a za co by nám měla být vděčná, nebo co nám již v minulosti přislíbila.

Přílišné spoléhání na emoce se může stát kontraproduktivní i tehdy, kdy si druhá strana na svém „racionálním“ pohledu zakládá nebo kdy ji naše příliš emocionální výrazy iritují. Příkladem je příliš časté používání zdrobnělin budící dojem, že komunikace probíhá s dítětem.

Dvě jednoduchá pravidla

Jedna z častých, jemnějších forem manipulace spočívá ve snaze získat si ostatní tím, že pro ně něco uděláte. Méně průhledný, a často i účinnější způsob ovlivnění působí opačně. Označujeme ho jako techniku „nohy ve dveřích“. Má dvě varianty.

Prvá spočívá v tom, že druhou stranu požádáte o drobnost, kterou vám může bez problémů poskytnout, a zpravidla s tím nebude ani příliš váhat. Poté ji požádáme o něco většího. Psychologický mechanismus této techniky spočívá v tom, že si prvým krokem druhou stranu zavážete. Nikoli však tím, že něco uděláte pro ni, ale tím, že již něco udělala pro nás. Naše další žádost tak vyznívá jen jako logické pokračování toho, co již pro nás učinila.

Druhá varianta „nohy ve dveřích“ funguje obráceně. Spočívá v tom, že druhou stranu požádáme o něco náročného, v čem vám velmi pravděpodobně nevyhoví, ať již proto, že jste ji o tom nepřesvědčili, nebo nám vyhovět nemůže. Poté ji požádáme o něco snadnějšího. I v tomto případě jste si ji určitým způsobem zavázali. Velmi pravděpodobně vás totiž nebude chtít odmítnout i napodruhé, tím spíše, že jde o žádost jednoduší. Pravděpodobnost, že nám vyjde vstříc, tak vzroste.

Autor:

24. - 25. 5. proběhnou volby do Evropského parlamentu v České republice.
Celkem kandiduje 39 uskupení. S výběrem vám může pomoci volební kalkulačka.
Inventura hlasování zjistí, ke kterému současnému poslanci máte nejblíže.

Nejčtenější

Jak vyjít se sociopatem na pracovišti a jak ho spolehlivě rozpoznat

Sociopat - ilustrační foto

Podle mezinárodních odhadů spadá do kategorie sociopatů zhruba každý pětadvacátý. Je proto velmi pravděpodobné, že se s...

Žebříček 10 nejlepších bankovních běžných účtů. Pořadí se mění

Ilustrační snímek

Banky dál vylepšují běžné účty a snaží se neztratit své klienty. Ve spolupráci s analytiky Scott & Rose a odborným...

Karetní realita: PIN na šupině, kartu dala synovi, účet vysál kolega

Ilustrační snímek

Platit kartou Čechy baví. V digitálních platbách jsme dokonce na špici v Evropě. Používáme je doma i v cizině a platíme...

Podnikal a tloustl. Drasticky shodil 33 kilo a změnil si tím život

Stanislav Petříček

Stanislav Petříček začal podnikat a přibývat na váze. Během roku vystřídal pět velikostí kalhot. Pak začal mít strach,...

Kolik letos zaplatíte v Chorvatsku v restauraci a v supermarketu?

Ilustrační snímek

Jadran není levný, ale i tam se dá ušetřit. Přinášíme přehled cen, kolik stojí v Chorvatsku potraviny, drogistické...

Další z rubriky

Mzdy rostou, někde raketově. Kdo dostal letos přidáno nejvíce

Ilustrační snímek

Lektorkám, jeřábníkům, manažerům hotelů a dalším profesím se od Nového roku zvedají platy o tisíce měsíčně. Zato...

Diplomacii opustil a začal podnikat, aby dostal od života, co chce

Jan Hebnar

Jan Hebnar říká, že lenost má v sobě každý. I on sám. Zvládl ale vystudovat tři vysoké školy, má státnici ze tří jazyků...

Dostal výpověď pro nadbytečnost, firma přitom inzeruje volná místa

Ilustrační snímek

Zaměstnavatel nám může dát výpověď jen z důvodů vyjmenovaných v zákoníku práce. Co ale dělat, když výpovědní důvod...

Čtvrtinu domácností v Česku ohrožuje energetická chudoba, upozorňuje průzkum

Čtvrtinu domácností v Česku ohrožuje energetická chudoba, upozorňuje průzkum

Kurzy.cz „Energetická chudoba se objevuje především tehdy, když má domácnost problém financovat vytápění obydlí na teplotu 18 až...

Najdete na iDNES.cz