1. příběh Ujasněte si, co od práce chcete vy a co šéf
Když pětadvacetiletá Barbora nastupovala do agentury, která se zabývá náborem lidí pro firmy, zářila nadšením a chutí dát práci všechno, co bylo v jejích silách. Dlouho to ale nevydrželo.
„Nesedl mi přístup šéfa. Měla jsem jen mlhavé představy o tom, co po mně chce, a on to bohužel nedokázal definovat. Mé práci vůbec nerozuměl, ale spoléhal na to, že to nějak zvládnu, i když sám netušil jak. Nemohla jsem se o něj opřít, když bylo potřeba,“ vypráví Barbora, která svou počáteční motivaci rychle ztrácela.
Když přichází krize v 1. práci
|
„Nechtěla jsem to hned vzdávat, a tak jsem se snažila svůj problém se šéfem probrat. Jeho nabídka motivace byla ale finančního charakteru a vůbec nechápal, že to není to, co potřebuji.“ Bára nakonec z firmy odešla, což dodnes vnímá jako jediné možné řešení, které mělo přijít už dřív.
Rada psycholožky: Berte v potaz i soulad hodnot
Než se nadchnete nějakou pozicí, zjistěte si co nejvíc o náplni práce. Už na pohovoru se můžete velmi přesně dozvědět, co vás čeká a jakou má firma představu o vašem směřování.
„Ideálně si hned na začátku, ještě před podpisem smlouvy, nastavte očekávání, obsah práce, kompetence a cíle,“ doporučuje pracovní psycholožka Stanislava Klocová a dodává: „Zdá se, že Barboře šéf nenaslouchal a neměl zájem o změnu. Rozvázání spolupráce bylo tedy logickým východiskem z frustrující situace.“
Při výběru zaměstnání berte v potaz i soulad hodnot. Je vlastně jedno, že vám firma nabízí perfektní post, pokud vám společnost, její kultura a její hodnoty nesedne.
V případě Báry je vidět, že šéf vyznával velkou svobodu svých podřízených. Bára však potřebovala jasný směr a podporu ze strany vedení. Někdy se na tyto neshody může přijít až později, ale některé náznaky dostanete hned v přijímacím řízení nebo ve zkušební době.
2. příběh „Nikam se nežeň, do důchodu času dost!“ Nebo ne?
S nepřijetím v práci se setkala i Kristýna, které bylo 23 let, když nastoupila na pozici knihovnice po dokončení knihovnické školy. V práci slýchala, že se mají snažit být progresivní a zkvalitňovat služby, ale ve výsledku se nic takového nedělo.
„Náplň práce ani kariérní růst nesplnily moje očekávání. Zbyla na mě práce pro cvičené opice. Navíc jsem slýchala od kolegů, že si to mám rozplánovat až do důchodu a nikam se nehnat, stačí, aby vedení mělo pocit, že máme co dělat,“ popisuje Kristýna, která se s tím nehodlala smířit.
Začala upozorňovat na věci, které by šly dělat lépe, a zkoušela zavádět změny k lepšímu. Tím se stala problémem jak pro kolektiv, tak pro nadřízenou. Nakonec jí přišla výpověď. Zpětnou vazbu nikdy nedostala přímo, ale oklikou se dozvěděla, že prý nezapadla do kolektivu a byla příliš velká kariéristka.
Tato negativní zkušenost trvala celé čtyři roky. „Dneska bych tomu dala maximálně rok. Také bych byla ještě přímější ve svém jednání. A co se týče slibů ohledně kariérního postupu, příště bych si dohodla konkrétní termíny,“ uzavírá Kristýna.
Rada psycholožky: Změny konzultujte
Pokud se i vy dostanete do situace, kdy chcete provádět změny, dejte si záležet na vhodném postupu. „Rozumím zájmu Kristýny vnést do práce nové, efektivní prvky. Za její práci je zodpovědný nadřízený. Změny na vlastní triko se mohou projevit kontraproduktivně, mohou dokonce narušit fungující procesy, což zaměstnance vůbec nemusí napadnout,“ varuje Stanislava Klocová a dodává: „Doporučila bych zamýšlené změny konzultovat a mít je odsouhlasené.“
Psycholožka Stanislava Klocová
Vyčkejte na vhodnou dobu, měli byste už velmi dobře znát prostředí. Určitě nenavrhujte nové postupy ještě během zkušební doby.
„Před představením vlastních návrhů doporučuji vytvořit vizualizaci změn a vyčíslení efektivity. Není vhodné přijít s tím, že je celý proces či tým nefunkční. Navrhněte konkrétní změny a vysvětlete jejich důvody. Zároveň se ptejte, proč je vedoucí přesvědčen, že je stávající postup přínosný. Třeba vás upozorní na něco, co vás nenapadlo, nebo sám dojde k závěru, že by změna byla na místě,“ říká psycholožka.
3. příběh Práce na ukázku je v pořádku, ale žádné zneužívání
Osmadvacetiletý marketingový specialista Lukáš nemohl poměrně dlouho po škole sehnat stálou práci. Pak narazil na inzerát k práci snů. Přijímací řízení trvalo dlouho a v každém kole měl Lukáš dodat ukázkový projekt, firmě tedy vytvořil tři ukázky, ale zadarmo. Aby uspěl, smířil se i s nižším platem (23 tisíc korun hrubého), který neodpovídal jeho pozici ani vzdělání.
Plánoval za šéfem zajít po skončení zkušební doby. „Nakonec jsem se odhodlal až po půl roce, kdy už mi nízký plat vyloženě vadil. Požádal jsem o přidání šéfa, ale ten mi dal dost nejasnou odpověď. Nakonec jsem se spokojil s ujištěním, že se zeptá na HR, ale pak už bylo ticho po pěšině,“ vzpomíná Lukáš. Raději z firmy odešel, nevěděl totiž, jak jinak situaci řešit.
Rada psycholožky: Ptejte se, jak si zasloužit vyšší plat
Na otázku na plat při přijímacím pohovoru je dobré se dopředu připravit a nastavit si reálnou představu podle zkušeností a pozice. Pokud víte, že nastupujete za nižší plat, než by vám bylo milo, proberte vývoj mzdy včas a ukotvěte si ho částkou i termínem ve smlouvě.
Pokud dopadnete jako Lukáš, zvolte jinou strategii. „Lukáš měl se svým nadřízeným nejprve diskutovat o kvalitě odváděné práce, a nikoli o navýšení platu. Takto se zdá, že práci přijal zejména kvůli finančnímu ohodnocení, i když to tak zřejmě nebylo,“ namítá Stanislava Klocová.
Zkuste si od nadřízeného brát pravidelnou zpětnou vazbu. Místo přímého požádání o větší peníze můžete také použít otázku, co byste měli udělat pro to, abyste vyšší plat mohli dostat.
Když narazíte na práci snů, je těžké udržet nohy na zemi, ale je to potřeba. „Tím, že Lukáš přistoupil na práci zadarmo, dovolil zaměstnavateli zneužívat ho,“ upozorňuje Stanislava Klocová. Je běžné, že si vás zaměstnavatel otestuje, ale na opakované úkoly nemusíte přistoupit a rozhodně se nesmí stát, že by vaše vypracované projekty firma použila, aniž jste dostali zaplaceno, nebo ještě hůř, kdyby vás po pohovoru ani nevybrala.
