4. pohled Daňový dopad zvýšení minimální mzdy
Od hranice minimální mzdy se odvíjejí i některé daňové limity, například nutný roční příjem ze závislé činnosti nebo samostatné výdělečné činnosti pro možnost čerpání daňového bonusu nebo limit pro daňové osvobození důchodů.
Pokud by v roce 2019 došlo ke zvýšení minimální mzdy o 1 500 korun, budou například podmínky pro čerpání daňového bonusu na děti výrazně přísnější než letos. Pro srovnání – pro čerpání daňového bonusu na děti za rok 2018 je nutné mít roční rozhodné příjmy ve výši šestinásobku minimální mzdy, letos tedy ve výši 73 200 korun. Jestliže dojde v roce 2019 ke navýšení minimální mzdy na 13 700 korun, pro čerpání daňového bonusu musí rozhodné příjmy činit 82 200 korun.
Hranice minimální mzdy však ovlivňuje i příjmy zdravotních pojišťoven, které obdrží více na pojistném nejen za zaměstnance pracující za minimální mzdu, ale i od osob bez zdanitelných příjmů. „Osobami bez zdanitelných příjmů jsou všichni lidé, kteří nejsou zaměstnanci, osobami samostatně výdělečně činnými a ani za ně neplatí zdravotní pojištění stát. Řadí se tak mezi ně kupříkladu lidé vyřazení z evidence úřadu práce, ženy v domácnosti či lidé mající pouze pasivní příjmy například z nájmů,“ přibližuje Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.
Jak dodává, každá osoba bez zdanitelných příjmů si musí měsíčně sama platit zdravotní pojištění ve výši 13,5 % právě z minimální mzdy. „V letošním roce tato částka činí 1 647 korun. Jestliže by minimální mzda vzrostla na 13 700 korun, byla by měsíční platba pro osoby bez zdanitelných příjmů 1 850 korun,“ uzavírá Gabriela Ivanco.
