Letošní sedmačtyřicátníci a mladší půjdou do důchodu v pětašedesáti letech. Podle novely zákona věk odchodu do penze zatím dále neporoste. Ale to neznamená, že v den svých pětašedesátin budou mít všichni automaticky nárok na starobní důchod. Žadatel musí splnit také druhou podmínku. Od příštího roku bude muset doložit, že za svůj život odpracoval povinných 35 let.
Za 35 let se stane spousta pracovních kotrmelců. Zatímco dříve člověk nastoupil do práce, ve které zůstal až do důchodu, dnes je to jiné. Někdo po škole vyjede sbírat zkušenosti na pár let do zahraničí, v době krize práce není, v období prosperity se zase častěji mění zaměstnání kvůli lepšímu výdělku či benefitům.
Takže po třiceti letech na šesti sedmi pracovištích s několika přestávkami se jen těžko dohledávají pracovní smlouvy nebo evidenční listy, které dokládají, kde a kolik jste vydělávali. „Pět let před důchodem jsem poslala žádost o výpis, kolik let mám na důchod napracováno, nechtěla jsem být nepříjemně překvapená, že nějaká léta nemám započítaná,“ říká důchodkyně Jitka, která za pracovní život vystřídala několik účetních kanceláří.
Právě ženy nad padesát let se nejčastěji obracejí na Českou správu sociálního zabezpečení s žádostí o výpis odpracovaných let. Ale zájem mají i muži.
Jak získat přehled o odpracovaných letech
|
„Stačí poslat třeba i obyčejný dopis, ze kterého je patrné, že žádáte o výpis evidovaných dob důchodového pojištění. Žádost musí obsahovat rodné číslo žadatele, jméno, příjmení, rodné příjmení a adresu nebo ID datové schránky, na kterou má být informativní list zaslán. Pro zjednodušení sepsání žádosti o informativní list jsme připravili pro žadatele tiskopis,“ upřesňuje Jana Buraňová z České správy sociálního zabezpečení.
Kde jste pracovali od září 2002?
Česká správa sociálního zabezpečení má devadesát dnů na to, aby vám informativní osobní list poslala, ale zpravidla dostanete odpověď do několika dnů.
„Za deset dní jsem měla dopis ze sociálky ve schránce. A byla jsem překvapená, vůbec jsem neměla započítanou rodičovskou. Bylo to ale v pořádku, započítává se až při žádosti o důchod,“ říká čtyřiačtyřicetiletá Barbora, která pracuje v pražském vydavatelství.
V přehledu se sice neuvádí, kde jste v minulosti pracovali a kolik jste si vydělali, ale máte zde spočítány roky, kdy jste byli pojištění, popřípadě jste čerpali takzvanou náhradní dobu pojištění, která se vám do evidovaných let započítává. Jsou to období, kdy za vás pojištění platil stát. Například jste studovali, byli na nemocenské nebo krátce figurovali v evidenci úřadu práce. Některá období, jako například rodičovskou, vám však úřad započítá až později při vlastní žádosti o penzi.
Nejdůležitější je zaměřit se na poslední část listu, kde vám úřad vypíše přehled neevidovaných dob. Tedy období, kdy o vás nemá žádné údaje. Pokud je nebudete schopni dohledat a doložit, nezapočítají se do důchodového pojištění.
A tady začíná detektivní práce, kdy je potřeba vzít na pomoc životopis nebo vlastní archiv pracovních smluv a hledat. Nebo kontaktovat přímo bývalého zaměstnavatele. Pomůžou vám v tom také pracovníci pobočky okresní správy sociálního zabezpečení, kam podle trvalého bydliště patříte.
„V případě, že zaměstnavatel již neexistuje nebo je nekontaktní, může OSSZ na základě dokladů, například pracovní smlouvy, výplatní pásky z daného období, potvrzení zaměstnavatele nebo kopie mzdových listů, které občan sám předloží, provést rekonstrukci evidenčního listu důchodového pojištění,“ vysvětluje další postup Buraňová.
Práce načerno se nevyplácí
Téměř pět let pojištění chybí podle výpisu sedmačtyřicetiletému vedoucímu výroby Janovi. „To jsem nečekal. Na konci devadesátých let mám tříletou pauzu. Dělal jsem v lese a vůbec netuším, zda za mě zaměstnavatel odváděl nějaké pojištění,“ říká. Pokud najde pracovní smlouvu nebo aspoň nějaké výplatní pásky, bude mít o starost méně. A dohledat bude muset i zbývající dva roky.
Nejasnostem můžete předejít už ve stávajícím zaměstnání. První známkou toho, že není vše v pořádku, je například to, když nedostanete každý rok od zaměstnavatele evidenční list důchodového pojištění.
„Pokud má zaměstnanec podezření, že jeho zaměstnavatel neplní stanovené povinnosti v oblasti sociálního zabezpečení, může se obrátit na příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení, která ověří, zda je přihlášen k účasti na pojištění. Doporučujeme zaměstnancům, aby na takzvanou práci načerno nepřistupovali, neboť z dlouhodobého hlediska jsou její negativní dopady zřejmé,“ podotýká Buraňová.
Lidé pracující načerno nemají započítanou ani dobu práce, ani příjmy, což pak pocítí na budoucím důchodu. „A netýká se to jen starobního, ale i invalidního či pozůstalostního či dávek nemocenského pojištění. Tito lidé potom bývají překvapeni, že ‚nedostanou‘ důchod nebo nemocenské dávky, ačkoliv jim zaměstnavatel vyplácel relativně vysokou mzdu, anebo se podivují nad nízkou výší vyplacené dávky,“ dodává Buraňová.
Nepřestávejte pátrat
Sociální správa neřeší, jestli má váš výpis nedostatky, nebo ne. Vydává pouze přehled o dobách pojištění a záleží jen na vás, zda budete případné nesrovnalosti řešit.
Každý rok pojištění je dobrý, ví to i sedmdesátiletá důchodkyně Věra. V padesátých letech absolvovala i devátou třídu základní školy, která však tehdy nebyla povinná. Proto se jí rok školy navíc může do základní výměry důchodu započítat. „Započítali mi obvyklých osm let. Dozvěděla jsem se od kamarádky, že jí přiznali i devítku, a tak jsem to zkusila. Zavolala do školy do Mikulova, kde mě odkázali na městský archiv. Tam doklad našli, na sociálce mi započítali rok navíc a já dostala k důchodu přidáno,“ říká seniorka.
Chcete spokojené stáří? Porovnejte si nabídky, jak se zajistit. |
Některé případy jsou zapeklitější a je třeba se informovat přímo na sociální správě. Týká se to třeba lidí, kteří žili před rozdělením ČSFR na Slovensku. „Pokud měl občan trvalý pobyt na Slovensku, je doba jeho zaměstnání evidována Sociální pojišťovnou v Bratislavě. Jedná se o lidi, kteří před rozdělením pracovali v Česku nebo pro českou společnost. Obdobně to platí i u pracovníků v zahraničí. Roky odpracované v zahraničí na výpisu z ČSSZ nenajdou, evidujeme jen doby získané v České republice. Až v rámci důchodového řízení si správa vyžaduje údaje z evidence druhého státu,“ vysvětluje Jana Buraňová.
Pokud si dáte nějakou část neevidovaných dob do pořádku a chcete změny vidět černé na bílém, můžete si znovu a opakovaně každý kalendářní rok zažádat o informativní osobní list. Sledovat, jak vám přibývají roky potřebné pro důchodové pojištění, tak můžete průběžně po celý pracovní život.
