Může zaměstnavatel po svém zaměstnanci chtít informaci, zda pojede na Máchovo jezero, Jadran nebo třeba do Egypta? A co se stane, když bude zaměstnanec lhát? Na tyto i další otázky související s dovolenými odpovídá advokát Tomáš Procházka z advokátní kanceláře Eversheds Sutherland.
Jsou obavy zaměstnavatelů na místě, když se snaží zjišťovat, kam přesně chtějí jejich zaměstnanci odjet na dovolenou?
Takové obavy se logicky nabízí. Pokud zaměstnanec vyjede na dovolenou k Máchovu jezeru, velké riziko nákazy nehrozí. Výlet do exotičtější destinace může po návratu skončit, pokud ne nákazou, tak dvoutýdenní karanténou, což může být pro zaměstnavatele již problematické. Mám z praxe i zkušenosti o tom, že dovolenkové destinace řeší mezi sebou na pracovišti i kolegové, kteří mají obavu z toho, že se jim na pracoviště vrátí někdo z místa, které je označováno jako rizikové.
Aktuální nabídka práce na jobDNES.cz |
Má zaměstnavatel právo zjišťovat, kam zaměstnanci pojednou na dovolenou?
Právní úprava zaměstnavatele v této obezřetnosti nepodporuje a jeho pátrání tímto směrem může snadno narazit na limity ochrany soukromí zaměstnance. Obecně se ale připouští dotaz zaměstnavatele, zda zaměstnanec netrávil dovolenou v některé z rizikových destinací, zejména v oblastech označených oranžově a červeně na „Covid semaforu“ nebo dokonce mimo Evropskou unii.
Co hrozí, když zaměstnanec zalže?
Pokud by zaměstnanec zalhal, vystavuje se kázeňskému postihu, riziku odpovědnosti za způsobenou škodu a v případě zavlečení nákazy i riziku trestního stíhání.
Jestli tomu rozumím, zaměstnavatelé nemohou kategoricky vyžadovat, aby jim zaměstnanci sdělovali, kam pojednou na dovolenou a zaměstnanec na takový dotaz nemusí vůbec odpovědět?
Přesně tak. Současná právní úprava výrazně komplikuje zaměstnavatelům možnost efektivně se bránit riziku zavlečení a šíření koronaviru na pracovišti. Na druhou stranu by se v opačném případě mohlo stát pravidlem, že by zaměstnavatelé neschvalovali dovolené mimo schválené bezpečné oblasti a tím by fakticky limitovali možnost zaměstnance volit si, jak a kde bude trávit volný čas. Volba mezi těmito variantami je už ale otázkou politickou.
Semafor |
Když se zaměstnanec rozhodne vycestovat o prázdninách do rizikovější oblasti a vrátí se nakažený, jaký to bude mít pro něj dopad?
Pokud bude zaměstnanci nařízena příslušnou krajskou hygienickou stanicí nebo ošetřujícím lékařem karanténa, jedná se o překážku v práci. V takovém případě přísluší zaměstnanci náhrady mzdy stejně jako v případě běžné pracovní neschopnosti. To znamená, že má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy ve výši 60 % průměrného výdělku po dobu prvních 14 dní karantény. A od 15. dne bude čerpat nemocenskou ze systému nemocenského pojištění.
Tomáš Procházka (1979)
|
O nařízení karantény je zaměstnanec povinen zaměstnavatele bez zbytečného odkladu informovat a překážku v práci doložit potvrzením o nařízené karanténě.
Jak nyní vnímají samotní zaměstnavatelé takové riziko? Jaká je vaše zkušenost?
Řada z nich se ptá, proč mají doplácet na lehkovážnost některých svých zaměstnanců a ještě jim platit za to, že se rozhodnou cestovat do rizikové oblasti. Zaměstnavatelé si také stěžují, že kvůli lehkovážnosti a hrozící karanténě budou mít nedostatek zaměstnanců pro udržení provozu. Ještě těžší mají situaci firmy, které z obavy z šíření nákazy nařizují rizikovým zaměstnancům po návratu povinně home office nebo dokonce překážku s plnou náhradou mzdy.
Jaký je váš názor na lehkovážnost zaměstnanců, kteří se rozhodnou o dovolené vycestovat do rizikových oblastí?
Myslím si, že poskytovat zaměstnancům v takové situaci nemocenské nebo náhradu mzdy není správné, ať už je to na účet zaměstnavatele nebo státu – tedy nás všech. Pokud se zaměstnanec svobodně rozhodne vycestovat do rizikové oblasti a způsobí si tím karanténu, měl by si důsledky takového rozhodnutí také sám nést. Bohužel současná právní úprava s takovou možností výslovně nepočítá. Rád bych ale viděl v této oblasti soudní nebo správní rozhodnutí, kde by bylo jasné stanovisko, zda se zaměstnanec musí i při soukromém cestování chovat zodpovědně, nebo zda má každý právo na dva týdny placené karantény jen proto, že si vyrazil na víkend do ohniska nákazy
