Že mají čerství absolventi v drtivé většině případů nereálná očekávání od své první „vážné“ práce po odchodu ze školy, je známá věc. Problémem je, že počet absolventů vysokých škol rok od roku stoupá. V roce 2013 ukončilo v České republice vysokou školu téměř 92 tisíc studentů, což představuje trojnásobný nárůst oproti roku 2001.
Na trhu práce je tak znát větší rivalita mezi absolventy, zároveň však i více vyniknou jejich chyby a nepřipravenost.
Brigáda je fajn
Co obsahuje typický životopis absolventa vysoké školy? Pravděpodobně různé jazykové certifikáty, které ještě před zhruba sedmi lety tvořily při pohovorech poměrně výraznou přidanou hodnotu. Dnes už je ovšem má téměř každý druhý, takže jejich význam trochu klesá.
Pak se v životopise obvykle objevují dvě až čtyři dlouhodobější brigády. „Brigády jsou určitě fajn, vidíme z nich, že absolvent už má osvojeny určité pracovní návyky. Pokud brigád není výrazně moc, můžeme usuzovat, že je schopný si práci udržet a není přelétavý,“ říká Yveta Sobotková, HR manažerka Moravské poradenské společnosti.
„Jestliže absolvent žádnou brigádu v životopise uvedenou nemá, zpozorníme. Buď to znamená, že nezvládl tvorbu životopisu, nebo přijdeme na to, že opravdu ještě nikde nepracoval. To je pro něj bohužel většinou konečná. Může se chlubit výborným studijním průměrem, ale to pro většinu firem nic moc neznamená. Pokud je tak excelentní, měl by být schopen najít si nějakou práci už při škole,“ dodává nekompromisně.
Pohovor bývá velkým úskalím
Většinu chyb, jichž se absolvent v prvním zaměstnání dopustí, udělá už v průběhu přijímacího řízení. Zmiňovaný špatný životopis je jedna z nich. „První dojem je důležitý, přesto mnoho lidí tuto svou vizitku podceňuje. Nestačí jen napsat životopis správně, ale také jej přizpůsobit konkrétní pozici,“ upozorňuje Veronika Klozíková z personálně-poradenské společnosti McROY Czech.
Dalšími chybami jsou nepřipravenost na pohovor, nevhodné oblečení či nedochvilnost. „Slušné oblečení by mělo být samozřejmostí, mladí lidé ale tento pojem často vnímají velice rozvolněně. V pořádku jim přijdou džíny a obyčejné tričko, slečny nezřídka volí tílka a krátké sukně. Nevyžadujeme striktně oblek, ale na pohovor se prostě nemůžete obléct jako každý jiný den, kdy jdete do školy nebo na brigádu,“ říká Yveta Sobotková.
Zaskočit mohou i klasické otázky od personalisty, například kde se vidíte za pět let, jaké jsou vaše slabiny a podobně. Při najímání na brigádu se na ně většinou nikdo neptá.
Trpělivost je na místě
Absolvent přijde na pohovor a při dotazu na očekávaný plat si řekne o částku, o které se někdy nezdá ani dlouholetým zaměstnancům. Opět celkem běžný obrázek.
„Někdy se setkáváme s absolventy, kteří nemají žádné pracovní zkušenosti, ale přicházejí s nereálnými očekáváními týkajícími se náplně práce, ohodnocení či rychlosti růstu do manažerských pozic,“ říká Daniela Hylmarová, ředitelka HR Services Vodafone.
„Někteří se umějí dobře prezentovat, vyhledávají pouze kreativní práci, která je dobře vidět. Schopnost a motivace dotáhnout projekt do úplného konce jim ale chybí. Tito lidé mohou mít zkreslené představy, z nichž pak bývají rozladění. To se odráží jak na samotném výkonu práce, tak na fungování v kolektivu. Na počátku pracovní kariéry je nutná trpělivost a přizpůsobivost,“ doplňuje.
„Jde často o první opravdové zaměstnání a absolventům chybí nadhled a pokora. Dlouhá léta studia často vedou k mylné představě, že přeskočíte rovnou k seniorní a výborně placené pozici. Školní výuka se nedá srovnat s praxí, na kterou firmy často kladou velký důraz. Nejdůležitější je získávání zkušeností,“ dodává ještě Veronika Klozíková z McROY Czech.
Facebook a nedochvilnost
Absolvent úspěšně zvládl přijímací pohovor a nastoupil do práce. Jaké chyby dělá dál? „Hlavně mladí lidé jsou zvyklí být neustále on-line. Na jednu stranu je to výhoda v tom, že ihned odpovídají na pracovní e-maily, řeší aktuální problémy. Na druhou stranu nerozlišují mezi prací a volným časem a surfují po Facebooku, čtou si zprávy. To všechno na mobilu, kde jsou na ně nějaké zákazy konkrétních stránek krátké. Nechápou, že je to nevhodné,“ upozorňuje na další nešvar Yveta Sobotková.
Absolventům v jejich prvním zaměstnání často chybí i zodpovědnost. Na schůzky chodí o pár minut pozdě, protože si myslí, že „se to ztratí a přežije“. Samostatnou kapitolou je střet očekávání s realitou. Nejen ve výši platu a kariérním růstu, ale v samotné náplni práce. Pokud absolventa jeho první práce nebaví, jednoduše se sebere a odejde jinam, bez ohledu na svého prvního zaměstnavatele.
„Problémem může někdy být, že sami předem nevědí, zda je práce bude bavit. Někteří po čase zjistí, že měli jiné představy. Nemají jiné pracovní srovnání, takže některé věci také mohou vnímat více kriticky,“ říká Lenka Brdlíková, personální ředitelka Raiffeisen stavební spořitelny. „Vždy však záleží na osobnosti absolventa, na jeho prioritách. Tedy zda chce opravdu pracovat v naší společnosti, nebo to bere jen jako přestupní stanici, chce získat zkušenosti a pak odejít někam jinam,“ dodává.
