Průzkum uspořádala švédská společnost Universum a podílela se na něm česká mediální skupina Studenta Media. Výsledek šetření potvrdil, že pojem work-life balance, tedy slaďování pracovních povinností a soukromého života, je u mladých lidí oblíbeným pojmem.
Mnoho zaměstnavatelů proto sází na novou personální politiku a zavádí flexibilní pracovní dobu. Pro budoucí absolventy jsou pak atraktivnější: jako svůj kariérní cíl si právě work-life balance zvolilo 59 procent respondentů. „Vidíme zásadní posun. Mladí nechtějí dřít jako jejich rodiče, chtějí stíhat koníčky, chodit do restaurace,“ říká k výsledkům průzkumu Marek Gešo, marketingový manager společnosti Accenture.
Téměř 60 procent studentů si také přeje pracovat v přátelském prostředí. Bezpečné a stabilní zaměstnání by jich chtělo 53 procent. „Absolventi si hodně všímají, jaké je prostředí ve firmě. Hodně se ptají i na flexibilní pracovní dobu,“ potvrzuje Lenka Svobodová z Jablotronu.
Absolventi, kteří se ocitnou na trhu práce, hledají především zajímavou práci, sledují také to, co se ve firmě mohou naučit, a nakonec s jakými lidmi budou pracovat a jakého šéfa budou mít. Dosvědčuje to Damir Špoljarič, ředitel firmy VSHosting: „Polovina absolventů je ochotna brát menší plat, když budou dělat zajímavou práci. My třeba expandujeme do Ameriky, což je určitě přitažlivé. Absolventi jsou ochotní v příslibu budoucí dobré pozice slevit ze svých představ.“
Oblíbenec Google
Pohoda a stabilita však není to jediné, podle čeho absolventi hledají zaměstnavatele. Důležitá je prestiž firmy, záleží na ní 42 procentům respondentů. Zajímavé je srovnání preferencí studentů různých oborů. Na tom, jakou má firma image, záleží hlavně právníkům, méně už studentům přírodovědných oborů a medikům.
Čísla z trhu práceMeziročně se zvýšily pracovní nabídky pro absolventy ve výrobě, automobilovém průmyslu, v oblasti financí a ekonomiky. Nárůst je více než 100%. Průměrný počet přihlášek na na jednu pracovní pozici pro absolventy:
Zdroj: Profesia.cz |
Nejžádanější zaměstnavatel je u vysokoškoláků už několik let za sebou společnost Google. V první pětce se ocitla hned ve čtyřech oblastech, v byznyse, v technických, IT a přírodovědných oborech.
Co dál? Práce a studium
Průzkum zjišťoval, jaký je zájem o jednotlivá odvětví napříč vysokoškolskými obory. Ve vzdělávacích a vědeckých institucích chce pracovat sedmadvacet procent studentů. V médiích a reklamě by ráda působila necelá pětina budoucích absolventů, většinou studenti humanitních a ekonomických oborů. V managementu a strategickém poradenství by se chtělo uchytit patnáct procent vysokoškoláků, hlavně studenti ekonomie. V turistickém ruchu chce pracovat 17 procent studentů.
5 nejžádanějších zaměstnavatelů
Byznys
Technické obory
IT obory
Přírodovědné obory
Právo
|
Co dál po škole? Téměř třetina (31 procent) by po promoci chtěla pracovat v některé mezinárodní společnosti (v české společnosti pak 15 procent). Dalších 19 procent chce pokračovat ve studiu. Dvanáct procent studentů zvažuje založení vlastní firmy. Zato ve státní správě, i když se mezi budoucími právníky a ekonomy umístila při dotazu na preferované zaměstnání vysoko, chtějí celkově pracovat jen tři procenta absolventů.
Práce pro dobrou věc
Průzkum přišel se zajímavým zjištěním. Celých 80 procent studentů medicíny a 71 procent studentů humanitních, pedagogických a uměleckých oborů touží „sloužit dobré věci“. Totéž má v plánu 63 procent studentek všech vysokých škol, studenti-muži po tom touží ve 46 procentech případů. Celkově chce podle dotazníku dobré věci sloužit 57 procent studentů, je to druhý nejdůležitější kariérní cíl budoucích absolventů.
Třeba v Polsku a Německu stejnou možnost zaškrtlo o pětinu studentů méně. Paradoxní však je, že hodnoty, jako jsou podpora rovnosti pohlaví nebo otevřenost vůči menšinám a udržitelnost životního prostředí, přestože by se daly za dobrou věc považovat, se při dotazování umístily úplně na chvostu.
Dívky jsou střízlivější
Otázky v průzkumu se týkaly i očekávaného platu. Personalisté se shodují, že absolventi vesměs všech oborů mají lehce nadhodnocené představy. Studenti IT oborů by si přáli bez dvou stovek třicet tisíc měsíčně, jejich oborové kolegyně chtějí necelých 27 tisíc.
Dívky obecně v průzkumu uváděly nižší očekávaný plat. Odhady jsou vyrovnané jen v humanitních a právnických oborech, kde se liší o necelou tisícikorunu. Průměrná očekávaná mzda budoucího absolventa je 24 295 korun hrubého.
Podle údajů společnosti Profesia je průměrná mzda absolventa vysoké školy, který právě vstoupil na trh práce, přes 23 tisíc korun. Nejlépe jsou odměňováni absolventi na pozicích v telekomunikacích, informačních technologiích, dopravě, logistice a bankovnictví. Lépe platí střední a velké firmy se sídlem ve velkých městech, mzdy od 15 do 20 tisíc měsíčně nabízejí nováčkům spíše menší firmy v regionech.
