Ve více než 33 tisících restaurací po celém světě pracuje přes 120 tisíc lidí a DeLuca patří podle odhadů časopisu Forbes s majetkem 1,8 miliardy dolarů mezi tisícovku nejbohatších lidí planety.
Subway v minulosti plánoval v Česku velkou expanzi. Mluvilo se o padesáti prodejnách, ale zatím je jich jen deset. Jak jste tedy s postavením na trhu spokojeni?
Myslím, že deset restaurací je OK. Samozřejmě že by to mohlo být výrazně lepší. Ve střední a východní Evropě se však obecně rozvíjíme pomalu. Ale třeba v Rusku se nám daří velice dobře. Loni jsme tam otevřeli kolem sta prodejen.
A jak celkově hodnotíte situaci na trhu v regionu? Subway sem přišel poměrně pozdě, mnoho let po McDonald‘s nebo KFC. Není tady trh už nasycen, existuje vůbec prostor pro růst?
Nasycený ještě není. Stravovací byznys je zajímavý tím, že každý jí třikrát denně. Otázkou pak zůstává už jen to, kde jí. Takže tady je prostor k růstu po všechny fastfoodové značky.
Na trhu jste už přes 40 let. Jak se za tu dobu změnil? Jak se změnili zákazníci, sendviče?
Když jsem otevřel svoji první prodejnu, tak nebylo tolik fast food restaurací a lidé museli jezdit celkem daleko. Avšak od té doby se v USA, ale i v rozvojových zemích hodně změnilo. Vývoj šel hodně dopředu a lidé už tak daleko do fast foodu cestovat nemusí. Očekávají proto, že v blízkosti budou mít velký výběr. Zákazníci se nyní rozhodují mnohem rychleji a oceňují potraviny v blízkosti domova za dobrou cenu.
Svět bojuje v posledním roce se stále rostoucími cenami potravin na trzích. Zdražují ale i jiné komodity, ceny některých surovin narostly dvojnásob. Jak se to odráží ve vašem oboru?
Ceny komodit nejsou největším problémem pro potravinářský průmysl, protože když rostou, tak rostou pro každého, kdo se na trhu pohybuje. Ceny rostou i v supermarketech, rostou v restauracích a rostou také v Subway, podmínky jsou ale pro všechny stejné.
Problémy přicházejí, když jsou rozdílné subvence mezi obory, jako když existují vysoké daně pro restaurace a nízké pro supermarkety. To může změnit vydobytou pozici na trhu. Všichni zákazníci budou vždycky jíst tam, kde jsou ceny nižší.
Druhým problémem v potravinářství jsou stále častější skandály se závadnými potravinami. E. coli, dioxiny nebo třeba prasečí chřipka. Pociťujete to také ve vašem oboru?
Když se objeví něco jako E. coli, tak začnou být lidé velmi opatrní na to, kde a co jedí. Jedí mnohem více doma, jedí více jídla z plechovek. To má dopad na tržby. Posledně to byla byla E. coli v Německu. Situace se ale už vyjasnila a lidé se zase začínají vracet.
Subway působí téměř po celém světě. Jak je to s chutěmi zákazníků v jednotlivých zemích? Liší se sendviče, které prodáváte v Česku, od těch, které se prodávají v Číně nebo Rusku?
Mluvíte o místních chutích. To je třeba případ Číny, kde se příliš nejí chleba. Ale běžně nepotřebujeme sendviče příliš lokalizovat. Ve většině evropských zemí je nabídka podobná – to znamená chleba, sýr, zelenina.
V některých zemích se ale místním zvyklostem přizpůsobit musíme. To je třeba případ Indie, kde je velmi mnoho vegetariánů. Prodáváme tam dva druhy sendvičů, jednak standardní Subway menu a potom vegetariánské menu.
Máte rád komediální seriál South Park? Mluvčí vaší společnosti Jarred Fogle (Fogle shodil během jednoho roku 120 kilo, protože se prý stravoval pouze bagetami Subway. V USA je velmi známou osobností, pozn. red.) se v jednom díle objevil v dost nepříznivém světle. Stal se terčem drsného vtipu, že má AIDS a chce jím nakazit děti.
Já mám South Park rád. Nemyslím si, že by zmíněný díl byl nějak kritický vůči Subway, byl to prostě jen vtip. Myslím, že to nevadilo ani Jarredovi, je to mladý muž a je nyní velmi slavný a užívá si to.
